Byl vysoký a jeho holou hruď zakrýval velký černý kožešinový plášť. Zjevně to byl válečník. U pasu měl připnuté dva velké meče a ze všech princů byl jediný, kdo na sobě neměl téměř žádné šperky a byl oděn do nejlevnějších látek. Místo toho měl na sobě jen černé kožené kalhoty, vysoké boty a na předloktích chrániče z dračích šupin. U nohou tohoto muže vypadala Cassandra nesmírně zranitelně. Když si uvědomila, že je členem císařské rodiny, okamžitě sklopila zrak. Proč ji sem přivedli? Zabije ji on sám? Urazila snad nějak královskou rodinu? „Je vskutku docela hezká…“ zašeptal jeden z princů. „Bratře, co chceš dělat? Zbavíme se jí?“ „Prostě si ji nech, Kairene. Stejně by se ti hodilo pár otroků navíc.“ Zachvěla se. Princ Kairen, jakože Třetí princ, Bůh války Císařství? Ze všech lidí to musel být ten nejděsivější princ! Sklonila se ještě níž, připravená na to, že ji každou chvíli může zasáhnout čepel. Ale o čem to ti princové mluvili? Následovalo dlouhé a děsivé ticho. Čekala, s každou vteřinou zmatenější, ale nezdálo se, že by ji někdo plánoval zabít. Co se dělo? „Dobrá, dost. Pokračujme dalším představením, než se začnu nudit. Bratře, s ní si pak udělej, co budeš chtít. Koho zajímá nějaká otrokyně.“ První princ tleskl rukama a dole v aréně se sluhové vrhli čistit zkrvavený písek a připravovat další představení. Cassandra stále strnule klečela u princových nohou. Věděla, že před císařskou rodinou nesmí za žádnou cenu zvednout hlavu, ale Třetí princ se stále nepohnul. Znenadání ji překvapilo hlasité zavrčení a ona jen mírně pootočila hlavu, aby spatřila Černého draka stále za sebou. Byl tak blízko, že ji zahaloval v oblacích horkého dechu a viděla jeho velké tesáky. Najednou uslyšela sykot čepele. Než se stačila pohnout, meč se snesl k ní a ona se zavřenýma očima připravila na nejhorší. Pouta s cinkotem dopadla na zem a její zápěstí už nebyla tak těžká. Přesekl řetěz na jejích zádech! Cassandra se pomalu pohnula, aby se podívala na svá zápěstí. Železné obruče měla stále kolem krku a zápěstí, ale už nebyly bolestivě spojeny za zády. Ruce měla nyní volné a mohla jimi pohybovat, jak se jí zachtělo. Její úleva však netrvala dlouho, protože ji náhle popadl za obojek a přitáhl si ji k sobě. Neměla čas se bránit, protože ji hrubě odtáhl ke svému křeslu. Cassandra byla v šoku, že ji položil k jeho zlatému křeslu, ale ještě více ji překvapilo, když viděla, že si prostě sedl, aniž by dodal jediné slovo. Klečela u jeho nohou, ramenem se opírala o trůn, ale princ se na ni ani nepodíval a znovu se soustředil na arénu. Co to všechno mělo znamenat? Posadil ji čelem k aréně, takže na něj nemohla ani potají pohlédnout. Byla naprosto šokovaná a ztracená. Rozhlédla se a uvědomila si, že je na pódiu jediná otrokyně. Kromě princů stáli za křesly jen nějací palácoví sluhové, jako sochy, a nikdo jí nevěnoval žádnou další pozornost. Cassandra nepravidelně dýchala a snažila se pochopit svou situaci. Najednou ucítila na ramenou teplo. Překvapeně pohlédla stranou a zjistila, že je to část princova velkého pláště! Posunul ho schválně, aby zakryl i ji? Nebo to byla pouhá náhoda? Její holá ramena teď zakrývala hustá kožešina a chránila ji před větrem a krutým chladem. „Co přijde teď?“ zeptal se náhle jeden z princů. „Tanečnice! Slyšel jsem, že tahle skupina přišla až zpoza Severního moře!“ Zdálo se, že všichni zapomněli na hrůzné představení, které se odehrálo jen před pár minutami. Cassandra držela hlavu skloněnou a tiše se modlila, aby si jí po zbytek dne nevšímali. Jak tak klečela, strnulá na místě, bez varování ucítila, jak ji něčí ruka pohladila po vlasech. Trvalo jí několik vteřin, než si to uvědomila, protože prsty, které si jemně hrály s jejími dlouhými vlnami, byly tak lehké, že je sotva cítila. Na chvíli byla ohromená a přemýšlela, jestli se jí to nezdá. Nikdo kromě Třetího prince nebyl dost blízko, aby na ni mohl dosáhnout a dotknout se jí. Jeho velká ruka jí pomalu hladila vlasy, téměř se dotýkala jejích zad. Cítila, jak jeho teplá kůže flirtuje s tou její. Opravdu ji Bůh války takhle hladí? Pod jeho dotekem sotva dýchala. Neodvážila se pohnout ani svalem. Na podlaze arény pod nimi probíhalo velkolepé taneční představení s desítkami účinkujících, ale jediné, na co se dokázala soustředit, bylo slabé otírání jeho konečků prstů o její štíhlou šíji. Všiml si snad někdo jiný princova počínání pod pláštěm? Když se Cassandra konečně odvážila pohlédnout stranou, nezdálo se. Ostatní princové sedící po jejich levici se soustředili výhradně na představení dole v aréně a nevěnovali žádnou pozornost jí ani jejímu novému pánovi. Protože taková teď byla její situace, že? Během několika minut se stala majetkem Třetího prince. Bylo to skoro, jako by zvedl z chodníku kámen. Ale místo kamene sebral otrokyni. Vše, co o něm Cassandra věděla, pocházelo z pověstí. Pokud šlo o Třetího prince, mlýny pomluv se točily naplno. Císařův oblíbený syn byl prý temný, krutý a nemilosrdný muž. Bůh války Císařství. Byl to skutečně on, kdo proti vší pravděpodobnosti ušetřil život otrokyně? Rozhodl se tak jen kvůli činům svého svéhlavého draka? Šelma teď klidně odpočívala o pár stop dál na nižším schodě. Vypadala znuděně, ležela, zatímco její druhy odvedli zpět do klecí nebo je připoutali a posadili po stranách arény. Cassandra znovu pozorovala nádherného draka, jako uhranutá obsidiánovými šupinami. Zjistila, že ji rozptyluje víc než jakékoli představení, zvláště když se nemohla podívat na majitele ruky, která si hrála s jejími vlasy. Přikázal by princ drakovi, aby ji zabil, kdyby ho požádala, aby ji nechal jít? Cassandra se na něj neodvážila ani podívat, ani se pohnout. Podvolovala se jeho ruce a laskání v dlouhých vlasech. Párkrát se zachvěla, ne zimou, protože teď byla pod pláštěm, ale z doteku princovy horké dlaně na své kůži. Navíc jeho ruka putovala stále níž a níž po její šíji až na ramena. Už se nedotýkal jen jejích vlasů. Jeho prsty se nyní posouvaly níž a ona se cítila v rozpacích. Nikdy předtím se jí takto muž nedotkl. Otrokyně nebyly konkubíny, ani nebyly hodny toho, aby na ně bylo pohlíženo jako na ženy. Často byly špinavé a špatně oblečené. Na rozdíl od šlechtičen, které byly ochotny udělat cokoli, aby měly ty nejkrásnější šaty, šperky a nejdražší líčidla. Cassandra nikdy neměla žádný z těchto luxusů, ale vlastnila přirozenou krásu, kterou jí nemohla vzít ani léta otroctví a zneužívání. Jako květina v záhonu plevele si dokázala uchovat svou krásu. Byla vysoká a hubená, s bledou kůží, na několika místech trvale zjizvenou bičem. Její prsa nebyla velká, ale stále dostatečně kulatá a plná, aby vypadala žensky. Kdyby byla řádně živena, měla by krásnou siluetu. Ale navzdory letům podvýživy byla ladná krása její tváře nepopiratelná. Měla velké zelené oči, malý nos a tenké, ale plné rty. Čistá, křehká krása – jako leknín. Jak odpoledne plynulo, Cassandra si postupně na princův dotek zvykla. Nemohla ho ignorovat, ale už se nechvěla ani o něm příliš nepřemýšlela. Po tuctu představení se princ náhle zvedl. „Bratře?“ zeptal se nejmladší princ. Ale Kairen se neobtěžoval odpovědět. Místo toho prostě opustil své místo. Cassandra, která na vteřinu přemýšlela, jestli by ho měla následovat, se rozhodla, že to bude lepší, než zůstat s ostatními pěti princi na pódiu, kde ostatně neměla co dělat. Třetí princ opustil balkón a procházel mnoha chodbami tak rychle, že mu sotva stačila. K jejímu překvapení se komnaty Boha války nacházely v nejvzdálenějším křídle paláce. Než dorazili, byla vyčerpaná. Otevřel dvoukřídlé dveře a odhalil velmi prostý pokoj, tedy na princovy poměry. Ale pro Cassandru to místo bylo stále neuvěřitelně velké a luxusní s postelí s nebesy, dost velkou pro čtyři lidi a zdobenou hedvábnými prostěradly. Byly tam také dvě židle a stůl z červeného dřeva, jednoho z nejdražších a nejcennějších materiálů, prázdný psací stůl, šatník obsahující válečnickou zbroj a lázeň. Cassandra byla šokovaná, jak prázdný ten pokoj byl. Byl připraven jen proto, aby ho přivítal během jeho pobytu na festivalu? Slyšela přece, že každý princ žije ve svém vlastním paláci. Kairen odložil svůj velký kožešinový plášť na jednu ze židlí a promnul si krk. Cassandra si náhle uvědomila, že je jeho jedinou služebnou! Přišel bez otroků nebo sluhů? Bůh války si povzdechl. „Chci se vykoupat.“ To byla první slova, která k ní pronesl. Navzdory překvapení ji léta v otroctví donutila okamžitě poslechnout. Opustila místnost, našla prvního palácového sluhu, kterého mohla, a požádala ho, aby pro Třetího prince připravil horkou vodu a také několik bylin do vody. Sluha, který otrokyni neznal, měl nutkání ji zbičovat a poslat zpět, kam patří, ale její slova „Třetí princ“ mu ten popud uvízl v hrdle. Jestli byl někdo, koho nikdo nechtěl rozzlobit, byl to Třetí princ. Takže po vteřině pochybností s pohrdáním přikývl a otočil se na patě. O několik minut později byla Cassandra zaneprázdněna naléváním horké vody do lázně spolu s několika bylinami, které si objednala. „Co je to?“ Mladá žena se na něj podívala s úmyslem odpovědět, jen aby si uvědomila, že její pán se svléká přímo před ní! Stihla jen letmý pohled na válečníkovo působivé svalstvo, než stydlivě sklopila zrak, přesto se jí ten obraz jistě vryl do paměti. Vskutku Bůh války! Zrudla, zatímco odpovídala. „To jsou léčivé byliny k… k uvolnění únavy a bolesti svalů, můj pane.“ Kairen se zamračil. Jak tato žena věděla o jeho namožených svalech? Nikdy neukazoval žádnou slabost. Je to kvůli tomu, jak se protáhl, když vešli do soukromí jeho komnat? Jak o tom přemýšlel, uvědomil si, že jeho otrokyně se opět dívá dolů s ruměncem na tvářích. Uchechtl se, zatímco vcházel do koupele. Nikdy předtím neviděla nahého muže? „Potřebujete víc vody, můj pane?“ „Pojď sem.“ Cassandra váhavě udělala pár kroků zpět k vaně a usilovně se snažila, aby se na něj nepodívala. Jelikož dříve sloužila jen ženám, byla tváří v tvář tělu dospělého muže naprosto odzbrojená. Kairenovo tělo nebylo jen pohledné. Byl spíš jako nebezpečný alfa samec, silný a impozantní. Když viděl, jak se snaží odvrátit pohled, věděl, že má pravdu. „Masíruj mě.“ „…Můj pane?“ Ale on se neobtěžoval rozkaz opakovat. Trochu překvapená Cassandra poslušně stála za ním a začala mu masírovat široká ramena. Prsty se jí třásly. Dotýkala se prince! Zatímco se snažila potlačit svůj vnitřní zmatek, soustředila se na své pohyby. Věděla, jaká je to bytost. V zlomku vteřiny by se mohl rozhodnout ukončit její život. Pro mladou otrokyni to bylo nekonečně děsivější než stát před divokými, šupinatými šelmami. Jak pokračovala v masáži, cítila, jak se jeho svaly konečně začínají uvolňovat, což ji naplnilo uspokojením. Přešla k jeho levé paži a využila své předchozí znalosti léčitelství k řádné masáži každého svalu. Když se konečně podívala zpět na jeho tvář, uvědomila si, že zavřel oči, jako by spal, což jí umožnilo trochu se nadechnout. Cassandra přešla k jeho druhé paži a dovedně hnětla biceps Boha války. Pocítila určitou hrdost, když viděla, že léčivá koupel, kterou připravila, je tak účinná. Byla voda ještě dostatečně teplá? Pohlédla dolů do vody a tehdy to uviděla. Ud svého prince, plně vztyčený.