Nina Nechtěla jsem si to přiznat, ale ulevilo se mi, že je Enzo tady. Přijala jsem jeho nabídku, že mě odveze domů, a následovala ho na parkoviště u policejní stanice. Když jsme šli na parkoviště, nahlas mi zakručelo v břiše. Kvůli té hádce jsem zapomněla, jaký mám hlad, ale teď, když mi adrenalin opadal, jsem si uvědomila, že mám strašný hlad. Enzo to musel slyšet taky, protože se na mě zamračil.