"Je třeba si vychutnat teplé palačinky s kvalitním máslem. A pak si k tomu dát doušek horké čokolády." Kateřina pokračovala ve své kulinářské show. Opravdu si vychutnávala každé sousto. A když se k tomu přidala její hezká tvářička, její výkon byl mnohem zábavnější a přesvědčivější než ostatní dostupné pořady o jídle. Shaun už to nemohl dál snášet. "Mňau." V tom okamžiku Kožíšek vyskočil na jídelní stůl a vrtěl ocasem. V domnění, že má kočka hlad, přešel ke skříňce. Vrátil se s talířem kočičího žrádla a položil ho před Kožíška. Kožíšek k němu pár sekund čichal, než otočil hlavu pryč. Hladovýma očima se podíval na Kateřinu. Muži přelétl přes obličej trapný výraz. Potlačila touhu se smát, než kočce dala malý kousek skořicové rolky. Malá kočka ho během několika sekund zhltla. "Hodná kočička." Laskavě ji pohladila po hlavě. "Máš mnohem lepší vkus než tvůj majitel," pomyslela si pro sebe. Shaun se cítil trapně. Poté, co kočka snědla ještě dvě sousta skořicové rolky, přešla na churros. To muži způsobilo zamračení. "Ty…" Kateřina využila příležitosti a strčila mu do úst kousek churros. V jeho očích se zablýskl náznak hněvu. Právě když se ho chystal vyplivnout, křupavý povrch churros obalený skořicovým cukrem se mu rozplynul na jazyku. Instinktivně začal žvýkat hutné těsto. Zvenku bylo křupavé, uvnitř měkké. Bylo to vynikající. Jistě, churros už jedl. Kuchaři z Hillovic domácnosti uměli připravit spoustu druhů jídel, ale nic nechutnalo tak dobře jako tohle. Z nějakého důvodu churros, které připravila ona, zvýraznily krémovou chuť mléka, aniž by byly přeslazené. "Chutná ti to?" zeptala se Kateřina a podepřela si bradu oběma rukama. Byla si jistá svými kuchařskými schopnostmi. Z očí mu zmizel zájem, když si všiml uspokojeného úsměvu na její tváři. "Je to jen průměrné." Potom si vzal další kousek churros a pokračoval v jídle. Malé sousto z dřívějška nestačilo na to, aby si pořádně vychutnal jeho plnou chuť. Hravě zamrkala. "Neříkal jsi, že je to jen průměrné?" "Určitě nemůžeš všechno sníst. Nerad plýtvám jídlem," odpověděl muž klidně. Otevřela ústa, aby se ohradila, ale on ji přerušil zamračením: "Při jídle buď zticha." "…" Kateřina užasla, protože nikdy neviděla nikoho tak nestydatého. Chladně řekl, že nemá rád sladká jídla k snídani, ale teď hltal churros, palačinky a skořicové rolky – a také horkou čokoládu. To měl ale drzost! Zpočátku chtěl Shaun jen trochu ochutnat, ale všechno, co připravila, bylo výjimečně chutné. Bylo to dokonce lepší než to, co zkoušel v restauracích. Rozhodně nečekal, že tato žena dokáže připravit tak lahodnou snídani. Jeho dojem o ní se trochu změnil. Náhodou otočila tvář k němu a jejich oči se setkaly. "Shaunny, co chceš k večeři? Udělám ti to," řekla jemně. "Dnes večer mám večeři." Potom odešel do ložnice se převléknout bez dalšího slova. To ji nenaštvalo. Nebylo neobvyklé, že je šéf nadnárodní společnosti zaneprázdněn prací. Nicméně bylo stále důležité udržovat mezi nimi dobrý vztah. Okamžitě uklidila stůl a spěchala se také převléknout do pracovního oblečení. Když se Shaun chystal opustit dům, rychle se znovu objevila ze svého pokoje s kabelkou. "Shaunny, můžeš mě svézt? Taky jdu do práce. Pokud je to moc práce, můžeš mě vysadit u stanice metra. Prosím." Sevřel rty a přemýšlel, že to odmítne. Nakonec ale přikývl, když si uvědomil, že mu dnes snídaně od ní moc chutnala. Oba vyjeli výtahem na parkoviště. Kateřina si myslela, že nastoupí do Bentley nebo Maybachu, ale když muž zastavil u bílého Lexusu… "Ehm… To je tvoje auto?" "Jo." Otevřel dveře a sedl si na sedadlo řidiče. Zmatená ho následovala a nastoupila do auta. "Shaunny, proč sis vybral zrovna tohle auto?" Tenhle muž měl být dědicem nadnárodní společnosti, a přesto řídil auto, které stálo jen něco málo přes 300 000 dolarů? "Je to levné a úsporné," jednoduše odpověděl a nastartoval auto. "Ty víš, jak nejlépe žít, můj výjimečný manželi." Otočila hlavu stranou a našla na palubní desce balíček levných kapesníků. Na obalu bylo napsáno "Čerpací stanice – nejlevnější a nejsnadnější." "…" Kateřina byla zmatená. Žijí dnes všichni úspěšní šéfové tak skromně? Mohlo by být možné, že se mnou Jonesovi nezacházeli dobře, protože jsem utrácela rozmařile, místo abych šetřila jako ostatní úspěšní šéfové? Z hluboka se zamyslela a přemítala o tom. O deset minut později auto zastavilo u stanice metra. Otočil se k ní. "Vystup." "…" Ztratila řeč. Řekla to jen ze slušnosti, ale on to opravdu udělal. No, no, no. Potlačila vztek, který v ní narůstal, a nuceně se na něj plaše usmála. "Díky, Shaunny." Vteřinu poté, co vystoupila z vozidla, auto odjelo dřív, než stihla něco říct. Jaký otravný a krutý muž! … Do společnosti dorazila až kolem 21:00. Od návratu ze studií v zahraničí pracovala v Summit Building Design Group. Byla to největší korporace rodiny Jonesových. Nicméně, jakmile vstoupila do budovy, projektový manažer James Lennon jí podivným hlasem řekl: "Od dnešního dne se nemusíš ukazovat. Tenhle projekt už ti nepatří." "Jak to myslíš?" Jamesovi se rozzářily oči, když za ní zahlédl někoho. "Rebecco, tady jsi." Kateřina prudce otočila hlavu a uviděla Rebeccu, jak se k nim blíží v bílém pleteném topu s hlubokým výstřihem. Po její pravici stál Ethan v košili stejné barvy. Měli spojené ruce. Sluneční světlo, které proudilo do místnosti oknem, je oba zahalilo. Vypadali jako blažený pár ve svém sladěném oblečení.