Arianin pohled~ Vyhlédla jsem z okna tryskáče a přála si, abych to všechno mohla nechat za sebou a nasednout na další letadlo zpět do svého života na Maltě. Mateova ruka, která mi lehce spočinula na rameni, mě vrátila zpět do reality. S hlasitým žuchnutím se posadil naproti mně, uvolnil se v sedadle, překřížil nohu a propletl prsty. Pak se na mě znovu zamračil s úlisným a křivým úsměvem na tváři,