Mateův pohled~
Za pár hodin můžu být mrtvý, takže jsem ji musel políbit, abych ji aspoň umlčel.
Její tvář byla prázdná, bílá jako sníh.
"Ariano, potřebuju, abys z tohohle zůstala stranou," řekl jsem a odhrnul jí pramen vlasů z obličeje.
"Ne, Mateo, nenechám tě, abys jim čelil sám, a ten polibek pro mě nic neznamená," odpověděla.
Ach jo, ta drzost téhle holky! Nutí mě představovat si šílené věci!
B
















