Netrvalo dlouho, než si Tereza uvědomila, že si nenechám skákat po hlavě. Abych byla upřímná, nebyla jako spolubydlící tak hrozná, ale to hlavně proto, že v pokoji nikdy nebyla. A když už, tak spala ve své posteli a držela se ode mě dál. Ne že by z toho byla nadšená. Zuřila, když jsem ji donutila odnést moje věci zpátky tam, kde je našla, a vysvětlila jsem jí, jako dospělý batoleti, že si nemůže v