Xavier byl zvyklý řídit v tichosti, ale potřeboval ji zasvětit do některých tajemství. "Jak jsi slyšela, jmenuji se Xavier Delgado," začal Xavier. Jessica byla jeho hlasem vytržena zpět do reality ze svého proudu myšlenek. Otočila se k němu, aby vstřebala vše, co jí chtěl říct. Když potřeboval manželku, musel mít nějakou minulost. "Můj dědeček je nemocný a v nemocnici a naléhal na mě, abych se oženil. Měl jsem se oženit s dívkou ze svatební agentury, ale ta se neukázala, tak jsem se oženil s tebou." "Řekl jsem dědečkovi, že spolu chodíme už rok, a proto jsme se vzali." "Dobře," odpověděla Jessica. "Co děláš?" zeptal se jí Xavier, když viděl, že odpověděla. "Jsem pomocná kuchařka v restauraci L'Verine," odpověděla Jessica. Xavier to místo znal, několikrát tam večeřel. Zajímalo ho, jestli ho viděla. Napadlo ho, jestli se k němu nepřiblížila záměrně, protože věděla, že je bohatý, ale neobtěžoval se tím. Věděl, že se s ní po roce smírně rozvede. I kdyby jeho dědeček do té doby ještě žil, bylo by snazší ho přesvědčit, proč se rozhodli rozvést. "Ale dědečkovi řekneš, že v současné době studuješ doktorát," řekl. "Co děláš ty?" zeptala se Jessica. Xaviera zajímalo, jestli mluví pravdu, nebo jestli předstírá, že ho nezná. "Ty mě neznáš?" zeptal se Xavier. I když byl opravdu mužem málomluvným, vždycky byl zvědavý a ujistil se, že svou zvědavost uspokojí, a to z něj dělalo dobrého posluchače. Jeho zvědavost ho podnítila k tomu, aby se zeptal, jestli ho zná. "Jsi celebrita?" zeptala se zpět. "I kdybys byl. Neznám tě. Sotva mám čas vydělat si dost peněz, takže sotva vím něco o svém okolí," přiznala se Jessica. Byla hrozná, pokud jde o všímání si svého okolí. Sotva dokázala rozlišit celebrity a usínala, když se dívala na filmy, a poslouchala jen starou hudbu. Novou píseň slyšela, když byla v autobuse nebo v taxíku. "Ne, nejsem," odpověděl Xavier. Bylo to poprvé, co potkal dívku, která ho nepoznala. Myslel si, že ho všechny znají a slintají nad jeho fotkami v obchodních a módních časopisech. Koneckonců, byl ikonou v obou světech. "Pracuji v Braxton Industries," řekl. "Ve které z nich?" zeptala se šťastně. Jediný důvod, proč znala Braxton, byl ten, že se ucházela o práci pomocné kuchařky v jejich hotelu. Nikdy ji nedostala, ale každoročně se přihlásila, zatímco pracovala v L'Verine. "Ve všech," řekl Xavier. Z nějakého divného důvodu ji Xavierova odpověď rozesmála. No, od rána se sotva dobře zasmála. Musela mu to dát za to, že ji rozesmál. "Co tím myslíš, ve všech?" zeptala se a utírala si slzu, která jí spadla od smíchu. "Jsem vnuk předsedy," odpověděl Xavier nonšalantně. "Cože?" zeptala se Jessica a oči se jí rozšířily nad svou kapacitu. "Jsem dědic Braxton Industries," řekl znovu. Musel se opravdu přiznat, že má dnes obrovskou dávku trpělivosti. Odpověděl na všechny její otázky, aniž by se rozzlobil, za boží milosti. "Cože?" zeptala se Jessica znovu. Právě se legálně zahákla s miliardářem?