Když se Emily Questová natáhla rukou dolů, Xyla Questová ji bleskově chytila za zápěstí a upřela jí pohled do očí. „Nevím, o čem to mluvíš.“ Při pohledu do Xyliných očí se Emily otřásla. Měla pocit, že se Xyla změnila. Ačkoli navenek zůstala stejná, cosi v ní se zdálo chladnější, bezcitnější. „Xylo Questová, přestaň to zatloukat. Jenom hraješ klidnou, ale ve skutečnosti tě strašně žere, že jsem se zasnoubila s chlapem, kterého zbožňuješ.“ „Prostě žárlíš, že se Sullivan zamiloval do mě, proto se mi snažíš zničit život.“ Xyla se chladně uchechtla. To je směšné. Žárlit? Na takového ubožáka, jako je Tom Sullivan? „Čemu se směješ? Že bych se trefila? Proto jsi tak zticha?“ dorážela Emily. „Emily Questová, jenom ty můžeš být šťastná, že si bereš takového primitiva. Nemysli si, že ti ho bude každý závidět.“ Xyla ji považovala za směšnou. Vtom se ve dveřích objevil Tom Sullivan a zaslechl její slova. Ucítil se dotčeně. ‚Primitiva?‘ Copak ho Xyla kdysi neuctívala jako bůžka? Denně mluvila o svatbě a o tom, kolik mu porodí dětí. „Jen se dál přetvařuj. Kdopak to tu vždycky snil o svatbě se Sullivanem?“ rýpla si Emily. „Jak už jsem řekla, to už je dávno,“ odsekla Xyla. „Ty… je mi jedno, co říkáš. Jsem si jistá, že za tím stojíš ty! Jestli ne ze žárlivosti, tak z nenávisti!“ „Tak mi to dokaž,“ vyzvala ji Xyla klidně. „Nepotřebuju důkaz. Já tě zabiju, ty mrcho.“ Emily se po ní natáhla. Xyla se mrštně uhnula, takže Emily ztratila rovnováhu a skácela se k zemi. „Už dost!“ vykřikl Tom a spěchal k Emily, aby jí pomohl vstát. Oči však upíral na Xylu. Z jeho pohledu Emily ještě víc popadla žárlivost. „Tome, Xyla mě napadá.“ „Xylo, kdysi jsme se milovali. Musíš mě takhle tlačit ke zdi? Nemůžeme se o tom v klidu pobavit?“ Tom se tvářil zklamaně. „Tome Sullivane, slyšel jsi to na vlastní uši, nebo jsi to viděl? Pokud nemáš důkaz, drž hubu. I kdybych to udělala já, co tě opravňuje k tomu, abys mě s tím konfrontoval?“ Xyla se sama sobě hnusila, že kdysi milovala takového muže. Ohrnula lem šatů a odešla. Tom stál jako opařený, uražený až do morku kostí. Na Xyliných slovech nebylo co namítat. „Co tam ještě stojíš? Ať ji někdo chytí a zmlátí. To ona za tím stojí!“ vyštěkla Emily. „Už dost! Máš důkaz? Zapoj mozek!“ Tom už byl vzteky bez sebe a potřeboval si na někom vybít zlost. Emily se mu tak sama nabídla. Ta se sice chtěla ohradit, ale jenom vztekle zadupala do země a zmlkla. Jakmile Xyla nastoupila do výtahu, zazvonil jí telefon. Volala Georgie Clementine. „Prezidentko Xylo, nechtěla jste vždycky podepsat smlouvu s Joshem Battonem? Právě mi volali, že neprodlouží smlouvu s jeho stávající společností. Domluvila jsem s ním schůzku dnes večer v osm v salonku U Jezerní mlhy v hotelu Dreamland.“ „Rozumím.“ Po hovoru s Georgie jí zavolal Jeremy Quest. „Xylo, do hodiny buď doma. Musíme si promluvit.“ Jeho hlas zněl chladně. Když Xyla Questová vstoupila do domu, panovala v něm pochmurná atmosféra. Jeremy Quest seděl na pohovce se zamračeným výrazem, zatímco Emily Questová usedavě plakala na zemi. May Connerová seděla vedle Jeremyho. „Miláčku, myslím, že Emily jenom zaslepila láska. Promluvíme si o tom jindy,“ řekla opatrně. „Ale teď by ses měl zlobit hlavně na Xylu.“ „Protože i kdyby Emily udělala něco špatně, Xyla neměla dělat nic, za co by se musela naše rodina stydět. Nebo ne?“ vmísila se May Connerová. Xyla si ji změřila obvyklým pohledem a přistoupila k ní blíž. „Teto, ty máš ale dar řeči. Dá se snad omlouvat svádění snoubence vlastní sestry tím, že ji zaslepila láska?“ May zalapala po dechu. „Xylo, je to pravda, co říká Emily? Naplánovala jsi to?“ „I kdyby se tvoje sestra chovala hanebně, neměla jsi to takhle vytahovat na veřejnost.“ „Nemyslela jsi na to, že tím pošpiníš jméno Questů?“ Jeremy Quest se zdál rozhořčený. Kvůli tomu, co se stalo mezi Emily, Xylou a Tomem, se Questovi a Sullivanovi stali terčem posměchu. Jak se na to mohl Jeremy netvářit naštvaně? „To jsem nebyla já,“ bránila se Xyla. „Co když to udělal někdo, kdo chce poškodit Sullivanovy? V té rodině je jeden horší než druhý. Nemyslím si, že jsem jediná, kdo má nepřátele.“ Z Xylina pohledu Jeremy vycítil, že mluví pravdu. „Ale jsi to ty! Ta shoda okolností je příliš velká! Tati, neposlouchej ty její lži,“ zamumlala Emily. „Miláčku, Sullivanovi už to vyšetřují. Určitě brzy zjistí, kdo za tím stojí. A ta mrcha, co to udělala, si to u nich vyžere.“ May se na Xylu ošklivě podívala. I když Xyla věděla, že ta slova míří na ni, ani se jí nedotkla. ‚Vyšetřovat? Co asi tak můžou najít?‘ Vždyť tu informaci vynesl někdo zevnitř z Weiba. Co asi tak můžou zjistit? Ten profil, ze kterého se to rozšířilo, má stejně falešnou IP adresu. „Emily Questová, už jsem ti odpustila, že jsi mi svedla snoubence a že jsi mi naschvál zavolala přes video, abych viděla, jak se s ním muchluješ. Nemůžeš být aspoň chvíli zticha?“ dodala Xyla. „Cože?“ vyhrkl Jeremy. Byl šokovaný. Proto Xyla na tři roky zmizela. Kdo by se na to mohl dívat a nic neříct? „Ano. Ale i tak bys neměla, sestro…“ „Drž hubu. Jestli promluvíš, potrestám tě.“ Jeremy zvýšil hlas. „Myslíš si, že se dá omluvit, když svádíš snoubence vlastní sestry?“ „Ona mi ho nejenom svedla. Když ten hovor skončil, šla jsem je hledat. A oni mě s Tomem kopali do břicha a do obličeje. Fyzicky mě napadli.“ Xyla si chladně odfrkla. Jeremy byl ještě víc šokovaný. Sevřelo se mu srdce. Čím si musela Xyla projít? Nikdy by ho nenapadlo, že by Emily a Tom mohli být tak zlí. „Ale to není všechno…“ Xyla Questová vytáhla z černé kabelky Hermes několik papírů a podala je Jeremymu.