BYLO osm hodin večer. Po večeři Zero a Isla zůstali na balkoně svého pokoje. Jejich dcera už spala ve vedlejším pokoji. „Jak ve škole?“ zeptal se Zero, opřel se o židli a upřeně se na ni díval. Hluboce si povzdychla a Zero věděl, že se něco děje. „Nějaký problém?“ Kousla se do spodního rtu a přikývla. „Ve škole…“ „Uhm?“ „—někdo mě otravuje a dokonce mi vyhrožuje,“ začala Isla a zamračila se, když