Před Danverským sídlem zastavila dvě auta. Nick a Jacob vyskočili z prvního vozu, zatímco Jasmine vyběhla z druhého. Spěšně vběhli do domu, každý se snažil být první, kdo něco získá. "Opatrně!" varoval komorník, ale neposlouchali. Běželi dál, dokud se nedostali do obývacího pokoje nahoře. Jasmine hodila svou těžkou tašku na podlahu a skočila na židli. "Jo!!" zajásala, když získala dálkové ovládání od televize. Nick a Jacob frustrovaně zasténali a bezmocně se hodili na pohovku. "Já mám ovladač a vy dva se budete dívat na to, co chci já," Jasmine mávala ovladačem ve vzduchu a mluvila tiše. "Co budeme sledovat? Nějakou filmovou sérii?" zamračil se Jacob. "Ne! Budu se dívat na nový teenagerský romantický film, který vyšel včera," řekla a odvrátila pohled k televizi. "Do prdele!!!" sborově zvolali Nick a Jacob. Chápali, jak otravné to je. Když film začal, rozhodli se dívat. "Díváš se na film s označením R. Ještě ti není ani osmnáct," řekl Nick. Jas otočila hlavu a upřela na Nicka pohled. Vystrčila jazyk a znovu se zadívala na televizi. "Paní Danversová! Jasmine se dívá na film s označením R!!!" sborově zakřičeli oba chlapci. Potřebovali šanci zahrát si videohru. "Jasmine! Kolikrát jsem ti říkala, abys..." "Fajn, už půjdu," vstala a popadla tašku. Hodila po nich ovladač. Nick ho chytil a mrkl na ni. Jasmine protočila oči a odešla do svého pokoje. Samozřejmě, její matka jí připomínala osobní hygienu. Strávila celý život se svými dvěma nejlepšími přáteli, Nickem a Jacobem, až do té míry, že se dokonce začala oblékat méně jako dívka a trochu víc jako kluk. "Tvoje máma mi právě poslala zprávu, že přijde trochu pozdě," "Dobře, paní Danversová," "Přinesu vám dvěma něco k jídlu," "Děkujeme, paní Danversová," zopakovali sborově a soustředili se na hru, kterou hráli. Danversovi a Cortezovi jsou rodinní přátelé už přes dvacet let. Jsou také obchodními partnery s mnoha rivaly a závistivými podnikateli kolem nich. Poté, co odmítli smlouvu kvůli podílu na zisku, se třetí strana rozhodla dát jim lekci. Unesli Nicka, Jacoba a Jasmine. Zapojili policii, ale děti se stále nenašly. Všichni tři uslyšeli, jak se dveře otevírají. Odstoupili ode dveří a vrátili se na židli. Pan Angelo vešel dovnitř s několika společníky za sebou. Zadíval se na ně a usmál se. Miloval ten strach, který se jim zračil v obličejích. "Proč jste nás sem přivedli?" zeptala se Jasmine. "Na tom záleží? Kromě toho jsem vás sem nepřivedl jen tak. Unesl jsem vás tři a přivedl sem," opravil Jasmine. "Někdo nás zachrání a ty půjdeš do vězení!" vykřikl Nick. Angelo k němu přistoupil a chytil ho za tvář. "Slyšel jsem, že ty jsi ten tvrdohlavý..." zeptal se. Nick se pokusil vymanit z jeho sevření, ale bylo příliš silné. "Neubližujte mu, prosím!" prosila Jasmine. "Je to tvůj přítel? Tsk tsk tsk... Chudák!" Angelo si odfrkl a vrátil se ke dveřím. "Tvůj otec odmítl podepsat smlouvu. Zůstanete tady, dokud ji nepodepíše. Až příště přijdu a on ji ještě nepodepíše, budu vás tři mučit a pošlu video vašim zasraným rodičům," pohrozil jim s prostým úsměvem na tváři. "Dobrou noc!" dodal a odešel. Všichni tři si vyměnili pohledy a zadívali se zpět na dveře, které za sebou zamkl. "Musíme najít způsob, jak uniknout!" řekl Nick. "Neexistuje jiný způsob. Zamknou dveře, okno je pevně zavřené. Jsme tu uvězněni jako vězni," řekla Jas a sklopila zrak. "To je v pořádku, Jasmine, my..." Jacob položil ruku na její rameno. Ale Nick k ní přistoupil a chytil ji za ruku. Vyskočila a opřela se o něj. Palcem jí setřel slzy z tváře. "Nemusíš plakat. Slibuju, že tě odsud dostanu, ano?" řekl. Přikývla a usmála se. Jacob protočil oči. Jeho bratr prostě vždycky rád zkazí každou příležitost, kterou má, aby se jí dotkl. "Rozdělte se, najdeme způsob, jak se z této místnosti dostat," řekl Nick. Všichni tři se okamžitě rozdělili. Pokoj byl celý ze dřeva. Nebyl to jeden z těch nóbl pokojů, ale byl pohodlný. Pan Danvers a jeho žena stále panikařili kvůli své dceři. Pan a paní Cortezovi byli také v domě. Potřebovali najít jiný způsob, jak osvobodit své děti. "Prostě podepiš ty zasrané papíry!" křičela paní Danversová. "Nemůžu!" odpověděl její manžel. "Proč?" zeptala se paní Cortezová. Protože pan Danvers a pan Cortez byli ve stejném oboru podnikání, rozhodl se na otázku odpovědět. "Ztratí mu všechno, pokud nebude opatrný. Byl to padesát na padesát procent podíl, ale protože je drží v zajetí, snížil to na sedmdesát na třicet," Obě ženy zasténaly a hluboce si povzdechly. Nerozuměly tomu, co říkají, protože se nepohybují v podnikání jako oni. "Jak dostaneme mou dceru zpět? Jsem si jistá, že už dny nejedla," plakala paní Danversová. "Najdeme je, nemusíš se tolik bát," Poté, co týden obtěžoval rodiny, aby podepsaly smlouvu, a oni ji stále odmítali, Angelo šel tam, kde držel děti v zajetí. "Bojím se, Nicku," plakala Jasmine a položila si hlavu na Nickovo rameno. "Neměla by ses bát. Budu tě chránit a slibuju, že odsud odejdeme všichni společně," řekl. Všichni přestali mluvit, když uslyšeli blížící se kroky. "Už jsou tady," řekl Nick tiše a postavil se za dveře. "Co to děláš?" zašeptala Jasmine. "Zbláznil ses, Nicku?" zeptal se ho jeho bratr. "Pšš! Prostě hraj s námi," řekl a čekal, až otevřou dveře. Nick si sundal košili a zkroutil prsty na obou koncích látky. Angelo vešel dovnitř jen se dvěma svými společníky. "Kde je ten třetí...?" Než stačil domluvit, Nick se objevil a strčil do něj. Upadl a udeřil se hlavou o bok postele. Angelo bolestně zasténal a dotkl se svého čela. Nick zakryl jednomu ze společníků hlavu látkou a konečně proběhl dveřmi. "Pojď, Jacobe! Jasmine! Jdeme!" zakřičel Nick. Jeden z nich vytáhl zbraň a namířil ji na Nicka. Nick uviděl zbraň a rychle utekl. Zbraň byla namířena zpět na Jasmine a Jacoba, kteří se snažili proběhnout kolem nich. "Položte tu zbraň. Odsud neodejdou. I když ten druhý utekl, máme tady jeho bratra," ušklíbl se Angelo i s krví na hlavě. "Prosím, ne... Nesahejte na mě! Argh!!!" "Dejte od ní ruce pryč! Nesahejte na ni. Přestaňte! Ublížíte jí!" křičel Jacob, když viděl, jak jí balí na hlavu nylon. Angelo to nahrával. Nemohla dýchat, takže lapala po vzduchu. Druhý společník udělal to samé Jacobovi. Po všem poslal video panu Danversovi. "Ujistěte se, že je před úsvitem přesunete do druhého domu. Jsem si jistý, že ten druhý škůdce řekne rodičům o tomto místě," řekl Angelo a odešel. Než odešel, zadíval se na ně, jak jsou v bezvědomí. Usmál se a znovu odešel. Sledovali video, jak jejich děti málem zabili. "Počkejte, kde je Nick?" Paní Cortezová si všimla, že její nejstarší syn chybí. "Byl zabit, nebo..." "Mami! Tati!!" Slyšeli jeho hlas venku. "To je Nick. Ach můj bože, Nicku!" Vběhl do domu a objal svou matku. "Vím, kde jsou, pojďme si pospíšit. Chci zachránit Jasmine a svého bratra," "Pojďme, synu," řekl jeho otec a vyvedl ho z domu. "Také zavolám policii," Spěšně opustili dům a šli do domu, kde byli uneseni. Už bylo pozdě, obloha se začala ztmívat. Policisté se násilím dostali do dřevěného domu a zjistili, že je prázdný. Vyřítili se ven. "Byli přesunuti. Únosci jsou v dnešní době chytří. Pošlu vyšetřovací tým, aby našel jednu nebo dvě věci. Nemusíte se bát, své děti najdete," slíbil jim policista. "Do prdele! Dal jsem Jasmine slib a porušil jsem ho. Argh!" zasténal a kopl do pneumatiky jednoho z aut. "Jeďme domů. Slyšel jsi policisty, brzy je najdou. Nevypadáš dobře, Nicku," řekla jeho matka tiše. Všechno, co Nick chtěl, bylo najít Jasmine a svého bratra. Dva strážci převáželi Jasmine a Jacoba do druhého domu. Ti dva spali za nimi. "Ta dívka vypadá roztomile, víš," řekl jeden z nich. Druhý se zasmál. Jasmine se chtěla posadit, Jacob ji chytil a zavrtěl hlavou. Chtěl, aby zůstala tak, jak je. Pomalu přikývla hlavou a zadívala se na strážce. Jeden z nich otočil hlavu, aby se na ně podíval, takže rychle zavřeli oči a předstírali, že jsou v bezvědomí. Znovu otevřeli oči a uviděli zbraň, která mu vyčnívala z kapsy. Jacob se ušklíbl. Má plán.