ISLA Ve chvíli, kdy vstoupíme do bytu, Zero si přivlastní mé rty a přitlačí mě ke zdi. Náraz je trochu prudký kvůli jeho síle. Cítím bolest v zádech, ale ta zmizí, když mi začne okusovat rty a zaplétá svůj jazyk do mých úst, vychutnávaje si, jak jsem sladká. Spěch mezi našimi činy se podobá hladovým lvům, toužícím po mase, aby utišili svůj hlad. Sevře mi hýždě a zvedne mě. „Kde máš pokoj?“ zeptá s