Pavlova roztřesená ruka se natáhla po sklenici, ale rychle ji stáhla, jako by se o ni spálila. Ondřej ho sledoval se záhadným úsměvem a vzpomínal si, jak tentýž vedoucí pracovník dříve hlasitě prohlašoval svou loajalitu. A přesto, tady byl, váhal a zdráhal se jednat. Jeden z vedoucích pracovníků naléhal: "Pane Clarke, na co čekáte? Všichni jsme vypili své sklenice. Zbyl jste jen vy." Jiný vedoucí