POHLED MAEVE „Přátelé?“ To slovo z něj vypadlo v jakémsi zmateném úžasu. Jeho tváří, strhanou a unavenou celoživotním přehlížením a bolestí, proběhla záplava emocí. Bylo to skoro, jako by mu to slovo bylo cizí; slovo, které snad četl nebo slyšel, ale nikdy si nepomyslel, že by mohlo platit i pro něj. „Samozřejmě,“ odpověděla jsem. „Je tak těžké tomu uvěřit?“ „To se prostě... nestává,“ řekl s takov