Anson se zamračil, obočí měl stažené v úzké vrásce. Lamia k němu přistoupila a objala ho. V Ansonově srdci se zvedla vlna odporu. Už se chystal ji odstrčit, když ho Lamia pustila. Ustoupila a oči jí zrudly. "Ansone, opatruj se," řekla. Zakryla si ústa a utekla. Když se dveře zavřely, mírně zvedla bradu. Chladně se zahleděla na Elaine, která ji sledovala ledovýma očima. V Lamiině úsměvu byl náznak