Martin ho chladně sledoval, obočí lehce pozvednuté, plné provokace. Anson potlačil zuřící hněv ve svém srdci a pomalu, slovo za slovem, řekl: "Martine, jak už jsem říkal, pokud mi něco patří, nikdo mi to nemůže vzít!" Po této hrozbě se otočil a odešel. Martin zamžoural na jeho postavu, jak se postupně vzdaluje, a cítil mírné zklamání. Myslel si, že Anson ztratí hlavu. Jakmile by něco udělal, Elain