Aurora: Zvedla jsem zrak k Alfovi, když vstoupil do mé ložnice. Naše oči se setkaly a on s uznáním přikývl, spokojený, že dosáhl svého. Fakt, že jsem jedla, nebo spíše se k tomu donutila, překvapil i mě samotnou. Nečekala jsem to, protože jsem byla naštvaná víc než kdy jindy a ten muž to moc dobře věděl. Navíc věděl, že mě trápí všechno, co se děje, ale nemohla jsem si pomoct a cítila jsem se napr