Aurora: "Jak se cítíš?" zeptala se Natálie a já jsem se usmála a zavrtěla hlavou. Ani nedokážu popsat, jak jsem byla vděčná za to, že nejenže stála po mém boku během celého porodu, ale byla mi větší oporou, než by byla sestra, navzdory těžké situaci, ve které jsem se nacházela. Za boží milosti jsem ji měla. "Jsem v pořádku," řekla jsem a posunula jsem se, aby si ke mně mohla sednout. Mariana, kter