Aurora: Musela jsem si přiznat, že bolest a hněv, které jsem v tu chvíli cítila, byly takové, o kterých bych si nikdy nemyslela, že je budu prožívat. Přála jsem si, aby se mýlila. Když jsem šla do té zahrady, přála jsem si, abych Ivana nenašla. Přála jsem si, aby tam na ni nečekal, ale pak, když jsem šla do hotelu, jsem prostě nevěděla, co cítím. Seděla jsem na verandě domu a nechtělo se mi jít do