Dimitri: Usmál jsem se, věda, že mi Aurora alespoň dává šanci. Bylo to něco, o čem jsem si nikdy nemyslel, že budu schopen s ní prožít. Ale s jistotou jsem věděl, že to bude jen začátek toho, čím si my dva budeme muset projít. Přejel jsem prstem po tváři své dcery, jak ležela na matčině hrudi, a Aurora se na ten pohled usmála. Několik sekund neřekla ani slovo, ale když se naše oči setkaly, řekly m