„Dobře. Teď, když je to za námi. Můžeš jít se mnou.“ Vztáhne ruku a trpělivě čeká, až ji přijmu. „Kam mě bereš?“ zamumlám, a náhle mě přepadne vlna paniky. „Říkal jsem ti, že trénink začne, až se uzdravíš.“ Kráčíme po pozemcích a on stále drží mou ruku. Nebyla jsem si jistá, jestli se mi snaží něco naznačit, nebo ne. I když mi to bylo jedno, jeho teplá ruka mě uklidňovala. Jak se pohybujeme, zahlé