Když jsem se s holkama sešla na obědě, Alice jen zářila. Nova jí to očividně všechno naservírovala i s detaily. „Škoda, že jsem u toho nebyla," pištěla Alice, zatímco jsme stály ve frontě na jídlo. „Měla jsi ji vidět, myslím, že jsem stvořila pořádnýho padoucha!" Nova přede vzrušením. „Připomeňte mi, ať si vás, holky, nerozházím," zahihňala se Alice, než si objednala. „Jsi nevinně krutější než my," ušklíbla se Nova, když jsme nesly tácy s jídlem ke stolu. Jakmile jsme se usadily, všimly jsme si nenávistných pohledů od stolu populárních. Theo nikde, ale Lyra a její poskoci mě propalovali pohledem. Pokrčila jsem rameny a odvrátila se. „Kdyby pohledy mohly zabíjet," zachechtala se Nova škodolibě. Vyprskly jsme smíchy. Co ale ti lidi ode mě čekali? Že budu potichu trucovat a umřu, snad? Možná by se to i stalo, kdybych neměla svoje přátele, mámu, ségru a svýho vlka. Tiara je silná a já jsem na ni tak pyšná. *** „Takže teď už ti jenom zbývá sehnat si kluka," prohlásila Nova, když jsme se vracely do třídy. Zahlédla jsem čtyři hybridy, jak se procházejí po chodbě. „Jo, jasně, jako bych mohla jen tak někoho oslovit a poprosit ho, aby se mnou chodil," odfrkla jsem si. „Ale jo, můžeš – hlavně pokud je nespárovanej nebo ztratil partnera, pak máte budoucnost jistou," usmála se Alice povzbudivě. „Tak co, Eden, nemáš na někoho spadeno? Někoho, koho bys mohla zkusit sbalit?" Nova se ušklíbla a položila mi ruce na ramena. Okamžitě mě někdo napadl, ale zatlačila jsem tu myšlenku. „Ne," řekla jsem. „Musíš mít aspoň jednoho!" naléhala Alice. „Ta škola je plná kluků k sežrání. Vzpomeň si na jediný jméno," dodala. Eros. Znovu jsem zavrtěla hlavou a potlačila úsměv, který se mi dral na rty. To jméno mi pořád zní v hlavě. Eros. Má silnou, ostře řezanou tvář, tmavé a hedvábné vlasy, neobyčejné modré oči, dlouhé řasy a růžové rty. Ale je tu jeden háček – je to vlkodlak i upír, takže působí nedotknutelně. Pamatuju si, jak jsem Erose potkala poprvé. Bylo to před rokem. On a král vlků a upírů přijeli na návštěvu do smečky Silver Moon, jak to dělají pravidelně, objíždějí všechny smečky a klany na světě. Klečela jsem na kolenou a drhla podlahu. Byl to trest od Lyry, ještě než vešli. Zvedla jsem hlavu a on tam stál a zíral přímo na mě. Byl tak obrovský a vysoký, vyzařoval z něj respekt a moc... a byl neskutečně krásnej. Nikdy předtím jsem neviděla tak krásnýho chlapa, bylo to až neskutečný. Měl tak široký ramena, že skoro vyplňovaly dveře. Úplně jsem zapomněla na krále a jenom slintala nad tím bohem vedle něj. Jeho pleť měla hladký, zlatavý nádech, jako med. Husté hnědé vlasy, lehce rozcuchané a plné hedvábných pramenů, mu padaly do čela a rámovaly silné, tmavé obočí. Jeho tvář byla dokonale symetrická, s výraznými lícními kostmi, rovným nosem a ostrou čelistí, která přecházela v pevnou bradu. Ale nejvíc mě uchvátily jeho safírové oči, orámované hustými a dlouhými řasami. Ta intenzita v jeho pohledu mě naprosto paralyzovala, nedokázala jsem od něj odtrhnout zrak. „Vaše Veličenstvo," přerušili je Alfa Griffin a Luna a uklonili se před králem Pisonem. Později jsem zjistila, že Eros je králův bratranec a jeden z nejsilnějších hybridů v nadpřirozeném světě. Co jsem ale nechápala, bylo, proč ten den smečku Silver Moon neopustil. On a ještě další čtyři hybridé, tři kluci a jedna holka, si pronajali dům na okraji města a začali chodit do naší školy. Nikomu jsem se se svou tajnou láskou nesvěřila, ani holkám ne. Myslím, že to bylo jednostranný, protože když začala škola, ani jednou se na mě nepodíval. Pochybuju, že vůbec věděl, že existuju. Bylo ode mě naivní si myslet, že by si vůbec všimnul nějaký omegy, co drhne podlahu. No, moje zamilovanost do něj pak po setkání s Theem tak nějak vyprchala... teda ne úplně. Myslím, že se mi pořád líbí, i teď. Jenom to ignoruju, jak nejvíc můžu, a dělám, že ho nevidím s jeho kamarádama, i když se občas trošku nenápadně podívám. Jenom malinko. Mám jít a promluvit si s ním? Říct mu, ať se mnou chodí? Přemítala jsem, když jsem viděla, jak se s kámošema dál loudá po chodbě, jako by neměli nic důležitějšího na práci, zatímco ostatní studenti spěchali ven. Nikdo se nikdy předtím neodvážil hybridy oslovit nebo s nimi mluvit. Dokonce ani holky, který je očividně obdivovaly a házely po nich chtivé pohledy, nikdy neřekly ani slovo. I když jsou hybridé atraktivní, každej ví, že jsou odměření, tajemní a dost děsiví. „Holky, běžte napřed, já si potřebuju odskočit," řekla jsem Alice a Nově. Podezřívavě se na mě podívaly a pak odešly. Nesmí se dozvědět, že se chystám oslovit hybrida, ale ať to aspoň zkusím, než mě dají dohromady s někým jiným. Sebrala jsem odvahu a šla k nim. Na chodbě už skoro nikdo nebyl, tak jsem ho ťukla na rameno: „Promiň, Erosi? Můžu s tebou na minutku mluvit?" Otočil se a mně se zastavil dech. Ach bože, on byl tak krásnej, dokonalej a obrovskej – a děsivej. Co jsem si to sakra myslela? Když jsem tam jen tak stála s otevřenou pusou, tázavě zvedl obočí. Polkla jsem. „Ehm, nic. To je jedno, promiň! Ahoj!!" vyhrkla jsem a v rozpacích se otočila na patě. Ušla jsem sotva půlku chodby, když se přede mnou zjevil jako blesk. Překvapeně jsem zamrkala. „Ale ne, teď už mi neutečeš," usmál se smyslně. Páni, hybridé jsou neuvěřitelně rychlí. Neměla bych šanci mu utéct, kdyby mě nechtěl pustit. Povzdechla jsem si a odtrhla zrak od jeho hypnotizujícího pohledu. „Tak co jsi chtěla?" zeptal se pobaveně. Nervózně jsem se dívala na svoje boty. Fakt čeká, že mu odpovím? Ach bože, já nemůžu myslet, když se na něj dívám – nebo když vidím, jak se na mě dívá, nebo když je vůbec poblíž. Udělala jsem pár kroků dozadu a on se přiblížil, až jsem zády narazila na skříňku. „Tak?" zeptal se pobaveně. Přísahám, že jsem nemohla dýchat, jak se nade mnou tyčil a jeho vůně mi naplňovala nos. Nervózně jsem si mnula prsty. „Jen jsem si myslela, že bysme možná... možná mohli být kamarádi." „Ty chceš, abychom my dva byli kamarádi?" v očích se mu zablýsklo. Zrudla jsem až po uši. „J-jo," přikývla jsem a snažila se odvrátit pohled. Jeho prsty mi jemně zvedly bradu. „Ne, Zlatíčko, my dva nemůžeme být jen kamarádi. Jsme mnohem víc..." Srdce mi přestalo bít.