Reuben Zapomněla na mě. Bála se mě. Nenáviděla mou samotnou existenci. Zavřel jsem oči a rozpřáhl paže, nechal své tělo padnout dozadu do řeky za mnou. Se šplouchnutím mé tělo dopadlo a bylo stahováno hlouběji pod vodu. Jak jsem vzpomínal na ten den před šesti lety, kdy jsem ji naprosto zklamal. Mohl by toto být můj trest? Stál jsem před domem Willow a jako ve snách zíral na dokořán otevřené dveře