Willow Před šesti lety, když jsem vyjádřila Alfovi Benjaminovi své přání odjet do Británie, nebyl nadšený. Chtěl, abych svá miminka porodila v péči jeho smečky, než budu zvažovat přesun za jinými příležitostmi. Když jsem však trvala na tom, že budu své děti vychovávat nezávisle, musel Alfa souhlasit. Poslal mě do Británie na studia a finančně mě podporoval, dokud jsem to nezvládla sama. Původně byl plán takový, že se vrátím do Ameriky, do smečky Wade Moon, jakmile má studia skončí. Přesto mi Alfa dovolil věnovat se kariéře a zůstat v Británii. Nikdy jsem si však nepředstavovala, že mě Alfa požádá, abych se vrátila kvůli „plesu Alf“. Trvalo mi několik vteřin, než jsem pochopila jeho slova. „Mám se ho zúčastnit tvým jménem?“ „Ano,“ přikývl vážně. „Pamatuješ si našeho nepřítele, smečku Shine Moon, že? Alfa smečky Shine Moon konečně souhlasil se setkáním a projednáním mírové smlouvy s námi. Vzhledem k tomu, že je ten Alfa tak zaneprázdněný, můžeme se s ním setkat pouze na plese. Původně jsem se toho plesu Alf chtěl zúčastnit já, ale na ten den mám tady v Británii naplánovanou operaci srdce. Pokud promeškám tuto příležitost setkat se s Alfou, riskujeme bezpečnost naší smečky. Plesu Alf ani mé operaci se nelze vyhnout. A tak mě napadla ty, osoba, která by mohla zajistit tuto mírovou smlouvu pro naši smečku bez jakékoli ztráty,“ vysvětlil. Jeho tvář byla plná hrdosti a důvěry, a právem. Když jsem se připojila ke smečce Wade Moon Alfy Benjamina jako jeho dcera, předal mi rozsáhlé znalosti o politice smeček a přežití ve světě vlkodlaků. Hodně jsem se od něj naučila a toužila jsem splatit jeho laskavost. Pracovala jsem v zákulisí, řešila staré spory mezi sousedními smečkami a Wade Moon a pomohla Alfovi uzavřít řadu nových smluv. To vše bylo předtím, než jsem odjela na studia. „Willow, smečka Shine Moon je dvouhlavý had, který po našich pozemcích lační už desítky let, děvče. Potřebujeme tu mírovou smlouvu za každou cenu,“ zdůraznil Alfa. „Ale já jsem jen Omega, Alfo,“ připomněla jsem mu. Má identita pro mě byla prokletím celý můj život. V minulosti jsem o všechno v životě přišla právě proto, že jsem byla Omega. „Jak tam mohu jít tvým jménem? Je to proti pravidlům plesu Alf a kromě toho si myslím, že by se plesu měl zúčastnit Sky, ne já,“ podotkla jsem. Sky byl jediným synem Alfy Benjamina a dalším Alfou v pořadí. Když jsem byla těhotná, stali se z nás nejlepší přátelé. Byl to on, kdo se vždy účastnil plesů Alf a párovacích obřadů za smečku Wade Moon. Alfa Benjamin si povzdechl: „Sky odjel do smečky přítele, aby jim pomohl s problémy s toulavými vlky. Chtěl jsem ho zavolat zpátky, ale zdá se, že situace se tam zhoršila a nemohu se s ním spojit. Sky by to na ples Alf nestihl včas, a tak jsem hledal pomoc u své dcery,“ vzal mě Alfa za ruce a s nadějí se mi podíval do očí. „Willow, pomůžeš mi, že ano?“ Stála jsem tam a po vyslechnutí Alfy jsem měla v hlavě úplně vymeteno. Jakou hru to se mnou Bohyně hrála? *** Kvůli špatnému počasí přistálo letadlo o dvě hodiny později. Když jsem vkročila do letištní haly, zhluboka jsem se nadechla. O šest let později mě osud zavedl zpět na místo, které ve své dlani drželo mou minulost a vzpomínky. Bylo to místo, kam jsem se nikdy nechtěla vrátit, ale nemohla jsem odmítnout prosbu Alfy Benjamina. Měl podlomené zdraví a tohle byla první věc, o kterou mě kdy požádal. Chápala jsem vážné problémy, kterým by smečka čelila, kdyby nám mírová smlouva proklouzla mezi prsty. Takže jsem tady, zpátky v Americe. „Maminko,“ do uší mi vnikly hlasy Wyatta a Lori. Naklonila jsem hlavu a uviděla jejich malé ručičky plné čokolád a sladkostí. Za nimi kráčel Beta Ken s pohledným úsměvem na rtech. Přišel nás vyzvednout před letiště, teď jsem chápala, kam s dětmi zmizel. Miloval Wyatta a Lori stejně jako Alfa Benjamin. „Maminko, strejda Ken nám koupil tyhle dobroty. Můžeme si je vzít?“ švitořila Lori. „Dobře, ale pamatujte, že se tu budeme chovat slušně. Vzala jsem vás s sebou jen proto, že teď nechodíte do školky a nikdy jste nebyli u dědečka ve smečce. Slibte mi, že vy dva nebudete pobíhat kolem a že mě budete poslouchat, ano?“ „Ano,“ oba vážně přikývli. Usmála jsem se a vzhlédla k Betovi Kenovi. „Dlouho jsme se neviděli, Willow. Jsem rád, že ses vrátila,“ usmál se a přistoupil blíž, aby mě objal. „Děkuji, Beto Kene,“ odtáhla jsem se a řekla: „Mohla jsem se do smečky vrátit sama. Neměl jsi sem jezdit nás vyzvednout, když máš tak nabitý program,“ konstatovala jsem. „Nikdy nejsem příliš zaneprázdněný, když jde o mé malé Alfy,“ zazubil se a vzal nám zavazadla. „Pojďme. Cestou ti vysvětlím vše o plese Alf.“ Přikývla jsem. Wyatt a Lori šli s Betou Kenem a brebentili. Šli tak rychle, že jsem zůstala pozadu. Nemohla jsem uvěřit, že jsou má dvojčata tak šťastná z návštěvy dědečkovy smečky. Zavrtěla jsem hlavou a za chůze zkontrolovala telefon. Ples Alf se konal dnes večer v pětihvězdičkovém hotelu pro měňavce. Rozhodla jsem se jet rovnou do hotelu a připravit se na ples. Právě když jsem přemýšlela o všech těchto věcech, do nosu mi vnikla povědomá ostrá vůně a probudila mou vlčici. Zamrzla jsem na místě a srdce mi začalo bubnovat v hrudi. Tělo mi zchladlo, když jsem ten pocit shledala velmi povědomým. Pomalu jsem zvedla oči a zjistila, že se mi přímo do očí dívá pár pronikavých zelených očí. Oči se mi rozšířily a udělala jsem několik kroků zpět. Jak mohl být první člověk, kterého potkám po šesti letech… Reuben? „Willow,“ zašeptal Reuben mé jméno jako modlitbu pod vousy, oči temné a intenzivní. Zaťala jsem pěsti podél boků a otočila se k odchodu. Před vnitřním zrakem mi proběhly vzpomínky z doby před šesti lety, kdy mě zradil. „Willow!“ vykřikl Reuben znovu, ale já se nezastavila. Slyšela jsem za sebou jeho divoké kroky, chtěl mě následovat, ale využila jsem velkého nákladu, který vezli čtyři zaměstnanci. Zablokoval Reubenovi cestu a poskytl mi dost času zmizet mu z dohledu. „WILLOW!!“ křičel Reuben znovu a znovu jako šílený a rozhlížel se po mně sem a tam. „WILLOW!!!“ „WILLOW!!!“ Když policie uslyšela ten rozruch, přišla, ale nikdo se neodvážil zastavit nejnebezpečnějšího a nejmocnějšího Alfu a nejbohatšího muže v zemi, Reubena. Skryla jsem svůj pach a opřela se o stěnu vchodu na toalety s mírně zarudlýma očima. Ruce jsem měla stále zaťaté v pěst podél těla. „WILLOW!!“ zavrčel z plných plic, aniž by se staral o lidi kolem sebe. Má vlčice mi hleděla hluboko do očí, zatímco jsem slyšela tu šest let starou posedlost a šílenství v Reubenově hlase. Proč… Proč mě hledal?