Uvnitř pokoje měla Esther oči podlité krví, slzy jí stékaly po tvářích jako korálky na niti a v záchvatu frustrace si dokonce roztrhla lem šatů. Zuřila: "Tohle je ten nejponižující den mého života. Lenore! Bonnie! Já nemůžu být Victoriinou studentkou a vy na to taky zapomeňte!" Esther měla v očích bouři, když vstala, aby otevřela dveře, utírala si slzy a popotahovala nosem: "Ello, jsem v pořádku..