„Ale no tak, ty taky nepůjdeš pěšky.“ Ovine mě tou svou medvědí hlavou a začne mě táhnout k tomu obrovskýmu náklaďáku na příjezdové cestě k balírně. „Už bylo na čase, bál jsem se, že sis včera večer vymyslela všechny ty tréninkový sračky navíc.“ Sam se zasměje, sundá ruku ze Sierřina ramene a skočí na zadní sedadlo náklaďáku. Můj bratr vyleze dovnitř, posune se doprostřed a Oliver si sedne na druh