♧ Ryn – pohled z její perspektivy ♧ Pálilo mě v plicích, jak jsem nutila bolavé končetiny k pohybu. V rukou jsem svírala pytel naplněný pískem a táhla ho po prašné cestě. Pytel vážil odhadem metrák a já s ním chodila sem a tam. Po těle mi stékal pot a nasákl bílou krátkou vestu, kterou jsem měla na sobě. Zatnula jsem zuby, když se mi černé vlasy, dlouhé po pas, přilepily na zpocenou tvář. Měla jsem si je raději sepnout. Jedna z mých rukou pustila pytel, aby si vlasy odhrnula. "Žádné přestávky, Watersová!" zařval kapitán. Zlověstně se zahleděl na mou unavenou postavu a já jsem měla chuť mu sprostě vynadat. Vydala jsem sten a pokračovala v tahání pytle. Tohle byl můj trest za to, že jsem si dříve vylila vztek na kapitánovi. Nebyl potěšen, když jsem mu řekla, ať jde do prdele. Byla to jeho chyba, že se se mnou pokoušel flirtovat. Byl dvakrát starší než já a zjevně si myslel, že ho chci sexuálně. Být mladou ženou v tomto oddělení nemělo své výhody, když všichni muži nedokázali udržet své špinavé ruce u sebe nebo neustále flirtovali. Bolelo mě v pase, jak jsem se nutila táhnout těžký pytel. Tohle bylo moje poslední kolo a z mých přirozeně červených rtů vyšel vyčerpaný dech. "Zvládneš to, Ryn!" křikl Nate. Byl to můj partner a nejlepší přítel. Byl také mým adoptivním bratrem, protože se mě ujali jeho rodiče, když byli moji zavražděni. Podívala jsem se na něj a zasmála se. Vždycky mě povzbuzoval a já ho za to milovala. Byl jediný, kdo mi neokukoval tělo, vesta byla tak nasáklá, že byla průhledná a odhalovala mou červenou podprsenku. Podívala jsem se zpět na pytel a vydala bolestný sten, slunce mi pálilo do zad a byla jsem si jistá, že jsem se spálila. Dlaně mě pálily, jak jsem ho dál táhla. Dýchala jsem zrychleně, když jsem pytel upustila k nohám kapitána. Podívala jsem se na něj a všimla si, že není potěšen. Nozdry se mu rozšířily, jak na mě zíral. "Dobrá práce, Watersová," procedil skrz zuby. Jeho tón byl kyselý a já jsem věděla, že jsem mu úspěšně lezla na nervy. Nezajímalo mě, že mě teď nenávidí, alespoň přestane s tím svým směšným flirtováním. "To je všechno, pane, můžu jít dovnitř?" zeptala jsem se a vyzvala ho, aby řekl ne, a probodla ho nepřátelským pohledem. Jeho černé korálkové oči se proměnily ve štěrbiny, než neochotně přikývl. Ušklíbla jsem se, když se ke mně otočil zády a vešel do budovy. Vydala jsem sten, když jsem ucítila pevnou ránu do zad. Věděla jsem, kdo je viníkem, a otočila jsem se, abych se podívala na rozradostněného Natea. Na mou tvář se rozesmál hromovým smíchem a odfrkl si. "Myslím, že se tě kapitán Stark bojí, kámo," vydechl mezi smíchy. Žíly na jeho krku byly výrazné a jeho tvář rudla. "Nate, dýchej, než se doslova usměješ k smrti," varovala jsem ho a poplácala ho po zádech, když hyperventiloval. Nate se vždycky smál těm nejabsurdnějším věcem. Přikývl, než jsme oba vešli do budovy a zamířili do šatny. Naši ostatní kamarádi na nás zírali, vlastně na mě, protože můj top byl stále průhledný. Zamračila jsem se na ně a donutila je, aby přestali zírat. "Ti zasraní zvrhlí muži na mě pořád zkurveně zírají, kéž bych jim mohla vypíchnout oči," zavrčela jsem, když jsem prudce otevřela svou skříňku. Dveře vydaly hlučný zvuk, když narazily do druhé skříňky. "No, nemůžeš jim to vyčítat, Ryn, jsi kurva sexy a každý muž by udělal cokoliv, aby tě dostal," zasmál se a otevřel svou skříňku jemněji než já. Protočila jsem oči nad jeho prohlášením a sáhla do své skříňky, abych si vzala uniformu. Měla jsem být ve službě, ale kvůli té malé nehodě dříve jsem musela začít později. Vzala jsem si i ručník, protože bych si tu uniformu nikdy nevzala, kdybych se nevysprchovala. Moje kůže byla lepkavá a páchla potem. Šla jsem ke smíšeným sprchám a rozhlédla se, jestli je někdo obsazený. Když jsem zjistila, že je prázdná, úlevně jsem si oddychla. "Hej, Nate, dávej na mě pozor, ano!" zakřičela jsem na něj a odměnou mi bylo jeho "okay". Sprchovala jsem se tady jen tehdy, když jsem věděla, že je prázdno a Nate je přítomen. Věřila jsem, že nedovolí, aby nějaký zvrhlík vešel a okukoval mě. Bylo tu jen pár stěn, které mi sahaly po ramena, aby někomu zabránily ve výhledu. Ale to nebylo nic platné, když byli muži vyšší než já a já měřila 173 cm. Položila jsem ručník na nízkou stěnu. Svaly mě bolely, když jsem si sundala vestu z těla a nechala ji spadnout k nohám. Jóga šortky, které jsem měla na sobě, mi přilnuly ke kůži a ulevilo se mi, když jsem je konečně sundala. Přešla jsem ke sprše stále ve svých červených tangách, ale bez podprsenky, a otevřela kohoutek. Vystrčila jsem ruku, abych zkontrolovala teplotu, a vešla pod tekoucí vodu, když byla dostatečně dobrá. Vydala jsem povzdech, když mi teplá voda stékala po zádech a uklidňovala bolavé svaly. Už jsem se chystala zavřít kohoutek, když někdo zaklepal na zeď, která oddělovala kohokoliv od pohledu na mě. Zavřela jsem kohoutek a položila ruce na holá prsa, abych je zakryla pro případ, že by to byl někdo jiný než Nate. "Co je!" zakřičela jsem a čekala, až se někdo ozve. "Pospěš si, Ryn, potřebujeme tě na místě činu, právě teď tam byla střelba v centru města a dva muži jsou mrtví," vyhrkl Nateův vyděšený hlas. "Kurva, okay, jdu ven!" vyhrkla jsem a popadla ručník ze zdi, na kterou jsem ho položila. Přešla jsem na suché místo a začala se rychle utírat a řekla Nateovi, aby mi přinesl uniformu. Vyhověl mi a za pár sekund mi byla hozena uniforma. Bylo mi to nepříjemné, protože jsem teď byla bez podprsenky a kalhotek. Kalhoty mi tak trochu dělaly terč, jak jsem se snažila zabránit tomu, aby mi vlezly mezi zadek. Opravdu jsem doufala, že si nikdo nevšimne mé absence spodního prádla. Vyšla jsem ven a běžela ke své skříňce, abych tam hodila vlhký ručník. Nate už na mě netrpělivě čekal u dveří. Pokrčila jsem rameny, než jsme vyběhli z budovy a nasedli do našeho policejního auta. Zapnul sirénu, já jsem se připoutala a otevřela přihrádku, abych si vzala zbraň. "Víš, že je hodně vidět, že nemáš podprsenku, že jo?" zasmál se a odjel. Rozšířily se mi oči, když jsem se podívala na svá prsa. "Sakra!" zasténala jsem.