Lucian, stojící u vchodu do jídelny, vypadal rozpolceně, když konečně viděl Estellu se usmívat. Trvalo mi tak dlouho ji utěšit, a přesto to nebylo nic ve srovnání se slovy těch tří. Nejenže přestala plakat, dokonce se i usmála. Chvíli tam stál a sledoval, jak chlapci Estellu rozzářili od ucha k uchu, pak vstoupil do místnosti, chtěl ji vzít domů. Přišli sem jen proto, že si Estella chtěla věci ově