Elisa se vrátila domů s náladou pod psa. „Amaro, ten neschopný Dustin si od Wyattových nic nevzal. Rodina Langleyových ho přijala,“ odfrkla si. „Langleyovi?“ Amara se zamračila. „Ano. Ta Simone Langleyová. Jednou nám přinesla nějaké dary. Ale poslala jsem ji pryč, protože jsi ji nechtěla vidět.“ Amara se zamyslela. „Už si vzpomínám. Společnost vlastněná Langleyovými chtěla partnerství, ale ignorovala jsem je. Slyšela jsem, že jejich společnost je na pokraji bankrotu…“ „Ano! To jsou ti Langleyovi,“ přikývla Elisa horlivě. „Jejich společnost bankrotuje. Rodina dlouho nepřežije. Nemůžu uvěřit, že se odvážili vzít si tu verbež k sobě. To nedává smysl! Ten Dustin si dokonce nárokoval, že mu Wyattovi dluží. Není to k smíchu?“ Elisininy sestry reagovaly různě. Některé se mu posmívaly, jiné se chovaly pohrdavě a další k tomu přistupovaly s chladnou lhostejností. „Dustin nebyl nic víc než pes, kterého Wyattovi vykopli. Pokud se Langleyovi odváží ho přijmout, je to jasný projev vzdoru proti nám. Opravdu nevědí, co je pro ně dobré!“ „Dustin dokonce řekl, že nás donutí litovat. Zajímalo by mě, jestli se vůbec dožije zítřka!“ pokračovala Elisa v posmívání se Dustinovi. „Přišli tam i nějací muži ze Serpentine Gangu a Dustin do toho musel strkat nos. Vsadím se, že má teď problémy!“ Ostatní sestry se zamračily. Po chvíli se všechny rozesmály. Dustin opravdu nevěděl, jak moc je ve skutečnosti zbytečný. „Už není součástí rodiny Wyattových. Není třeba se starat o to, jestli žije, nebo umře,“ řekla Amara chladně. „Co se týče Langleyových, stačí jen zatáhnout za pár nití, abychom je dohnali ke kompletnímu zničení!“ Zrovna když to Amara dořekla, zazvonil jí telefon. Volali ze společnosti. „Co se děje?“ zeptala se Amara klidně. „Slečno Wyattová, máme obrovský problém! Excelsior Group náhle zrušila smlouvu, kterou jste s nimi osobně podepsala! Už s námi nechtějí spolupracovat!“ „Cože?!“ Amařin obličej potemněl. Excelsior Group byla jedním z největších konglomerátů v hlavním městě, Somertonu. Mnoho firem s nimi chtělo spolupracovat a zajistit si jejich lukrativní zakázky. Amara se osobně ujala tohoto úkolu a mnohokrát jela do Somertonu, aby s nimi jednala, ale byla odmítnuta ještě předtím, než se setkala s nejnižším výkonným ředitelem Excelsior Group. Zrovna když se chystala vzdát naději, Excelsior Group ji sama kontaktovala. Jejich prezident se s ní osobně setkal. Muž byl nesmírně zdvořilý a tvrdil, že ho dojala Amařina upřímnost. Poté jí ochotně předal obrovskou smlouvu. Tento úspěch byl něco, na co byla Amara nesmírně hrdá. Byl to pozoruhodný příběh, který se stal legendou v obchodním světě v Rivenescu. Wyatt Group právě dodala svou první várku vzorků. Ještě den předtím se zdálo, že je Excelsior Group s těmito vzorky spokojená. Příští den měli podepsat smlouvu na obrovskou objednávku. Proč si to najednou rozmysleli? Amara tomu nerozuměla. „Co se s nimi děje?!“ křičela do telefonu. Jak mohlo dojít k takové chybě, když byla tato objednávka pro Wyatt Group tak zásadní? „Slečno Wyattová, my také nevíme, co se děje…“ koktala osoba na druhém konci. Amara zavěsila a hodila telefon na konferenční stolek. Založila si ruce na prsou. Její tvář byla ledová a ustaraná. „Amaro… co se děje?“ Delia vypadala obezřetně. Skoro se bála promluvit příliš nahlas. „Co se děje s Excelsior Group? Proč najednou zrušili svou objednávku?“ Amara na to nemohla přijít, ať přemýšlela, jak chtěla. Předevčírem byla Excelsior Group nadšená a chválila Wyatt Group. „Amaro, proč to neprošetříme a nezkusíme to napravit?“ zeptala se Bella váhavě. Amara si to promyslela, než znovu zvedla telefon a zavolala. Nejprve zavolala prezidentovi Excelsior Group, ale hovor neprošel. „Zablokoval mě?“ Amara tomu nemohla uvěřit. Vyrůstala jako závist mnoha. Vždy byla uctívána a respektována a nikdy se s ní takto nezacházelo. Nemohla uvěřit, že to takhle dopadlo. Vytáhla WhatsApp, aby zkontrolovala své zprávy, ale její tvář ještě více potemněla, když to uviděla. Aplikace ukázala, že byla zablokována, a neměla žádné jiné prostředky, jak prezidenta Excelsior Group kontaktovat. Amara vypadala děsivě, jak se roztřeseně nadechovala. „Zjistěte, co se děje s Excelsior Group!“ řekla poté, co vytočila číslo. Brzy dostala nějaké zprávy. „Slečno Wyattová, prezident Excelsior Group… osobně jede k Langleyovým…“ „Cože?!“ Všech pět sester bylo šokováno. Nemohly tomu uvěřit. Langleyovi… Ti samí Langleyovi, kteří si vzali tu zbytečnou verbež, Dustina? Jak je to možné? „Langley Group je na pokraji bankrotu a má obrovské dluhy. Proč by se o ně Excelsior Group zajímala? Prezident je dokonce osobně navštěvuje!“ Bella považovala celou situaci za neuvěřitelnou. „Co si prezident Excelsior Group myslí? V celém Rivenescu zvládne tak obrovskou objednávku, jako je ta jejich, jen Wyatt Group. Langley Group není nic!“ řekla Clara zuřivě. Delia se zamračila, ale mlčela. Byla z toho zmatená stejně jako ostatní. Elisa tomu také nemohla přijít na kloub. Právě se vrátila od Langleyových, takže věděla, jak se tam věci mají. Ztratil prezident Excelsior Group rozum? Najednou Amara vstala a šla ke dveřím. „Amaro, kam jdeš?“ „K Langleyovým!“ … Před vilou Langleyových zastavil poměrně skromný Maybach. Prezident Excelsior Group vystoupil z auta. Uvnitř vily se Langleyovi nesmírně báli poté, co Dustin odešel s členy Serpentine Gangu. Skoro zavolali policii. Ale brzy se Dustin bezpečně vrátil dovnitř. „Dustine, jsi v pořádku? Kde jsou ti lidé ze Serpentine Gangu?“ Celá rodina se k Dustinovi seběhla. Báli se, že se mohl zranit. „Nebojte se. Právě odešli. Peníze, které jim dlužíte, se vyřeší později,“ řekl Dustin s úsměvem. Dustin Langleyovým určitě pomůže, protože ho přijali s tak otevřeným srdcem. „Jak se ti to podařilo?“ David a Monique byli ohromeni. Dustin zvažoval, že si vymyslí nějaký příběh, ale Simone změnila téma dřív, než cokoliv řekl. Cítila, že jim nemůže říct pravdu. Dustin se na ni vděčně podíval. Nestrávil se Simone mnoho času, ale věděl, že je velmi vnímavá a chápavá. Ti dva měli zvláštní schopnost cítit, co si ten druhý myslí. Zatímco Langleyovi uklízeli nepořádek, najednou zazvonil zvonek. Každý člen rodiny Langleyových se ustaraně otřásl. „Monique, měla bys otevřít dveře. Neboj se, bude to v pořádku. Mohou to být i dobré zprávy,“ řekl Dustin s vřelým úsměvem. „Budu vděčná, i když to nebude další vymahač dluhů…“ zasmála se Monique hořce, ale šla otevřít dveře. „Kdo jste?“ zeptala se Monique váhavě, když uviděla u dveří cizího muže. „Dobrý den, paní. Jsem Duke Mortimer, prezident Excelsior Group. Tady je moje vizitka.“ Duke se zdvořile usmál a podal Monique svou vizitku. „Excelsior Group?“ Monique byla žena v domácnosti. O Excelsior Group nikdy neslyšela. David byl však zaskočen. „Není to ten největší konglomerát v Somertonu?“ Simone byla také ohromena. Oba rychle přiběhli ke dveřím. „Pane Mortimere, prosím, pojďte dál! Prosím, pojďte dál!“ Simone a David byli oba v panice. Excelsior Group byla jedním z prvních tří konglomerátů v Somertonu! Její prezident, Duke Mortimer, byl v Somertonu slavná osoba. I bohatí a mocní elity Somertonu by se k němu chovali s nejvyšší úctou. Proč by je tak důležitá osoba navštěvovala osobně u nich doma? Cítili se úzkostlivě a byli také překvapeni. Poté, co si Monique uvědomila, kdo Duke je, zůstala stát jako přikovaná k zemi. Teprve poté, co jí Dustin připomněl, aby přinesla kávu, se pohnula. „Pane Mortimere, máte nějaký důvod pro vaši návštěvu u nás doma?“ zeptal se David skromně. „Omlouvám se za pozdní návštěvu, ale jsem tady, abych prodiskutoval partnerství s Langley Group.“ Duke vytáhl smlouvu. Když se Simone a David podívali na dokument, rozšířily se jim oči šokem.