Amara s dlouhou tváří vstoupila do vily rodiny Wyattových. „Amaro, co se stalo?" zeptala se její sestra. „Prezident Excelsior Group byl s rodinou Langleyových a osobně s nimi podepsal smlouvu," řekla Amara chladně. „Co se týče Wyatt Group, byli jsme zrazeni." To všechno Amara řekla velmi klidně. Nicméně, pod tím klidem doutnala prudká zuřivost. „Rodina Langleyových nic neznamená! Co na nich Excelsior Group vidí?" Ostatním se ta situace zdála neuvěřitelná. „Nemá smysl o tom diskutovat," řekla Amara zamračeně. „Pamatujte si, ode dneška je rodina Langleyových nepřítelem Wyatt Group. Od této chvíle mám jen jeden cíl, a to naprosto zničit rodinu Langleyových." Ostatní sestry ztichly. Jakmile se Amara pro něco rozhodla, nezastavila se, dokud to nebylo hotovo. Taková moc jí náležela jako prezidentce Wyatt Group. „Ten drzý Dustin mi řekl, ať zmizím!" Amarain hlas byl ledový. Scéna u rodiny Langleyových se jí neustále přehrávala v mysli. Po více než deset let se Dustin před ní choval jako ubohý a loajální pes. Jak s ní mohl mluvit tak, jak mluvil? Amarain hrudník se vzdouval hněvem a její tvář vypadala děsivě. „Jak se opovažuje takhle s Amarou jednat?! Ten nevděčný mizera příliš zpychl!" Čtyři další sestry byly pobouřeny. Zlostně Dustina proklínaly. „To jen dokazuje, že vykopnout ho z rodiny Wyattových bylo správné rozhodnutí," řekla Amara chladně. Amara se podívala na hodinky. „Elijaha by měli právě teď doprovázet domů." Přesně jak to řekla, ozval se u vchodových dveří hluk. Jeden ze služebníků rodiny Wyattových vedl dovnitř rozcuchaného mladého muže. Mladý muž byl očividně opatrný a trochu bázlivý. Nevypadal vůbec uvolněně, jako by nebyl zvyklý na ten přehnaný luxus rodiny Wyattových. „Elijahu, jsi to ty?" zeptala se Elisa. „Ano. To jsem já, Elijahu. Rádi vás poznávám, sestry moje..." řekl Elijahu se sklopenou hlavou. Ani se neodvážil se na ně podívat. „Eli!" Amara a její čtyři sestry se s slzami v očích vrhly k Elijahu. To byl jejich skutečný bratr. Dustin, na druhou stranu, nebyl hoden ani toho, aby byl Elijahuovou náhradou. „Eli, vítej doma!" usmála se Amara vřele. „Děkuji... Vždycky jsem si myslel, že jsem sirotek. Je to dobrý pocit, konečně mít rodinu..." Elijahu byl tak dojatý, že se mu do očí nahrnuly slzy. „Eli, tolik sis toho venku sám za ty roky prožil!" Bella, Clara, Delia a Elisa všechny brečely. I Amara se otočila, aby si utřela slzu. Byla to dojemná scéna rodinného shledání za boží milosti. Elijahuův zbídačený a neupravený stav jim zlomil srdce. Sestry si slíbily, že budou svého bratra od tohoto dne hýčkat. „Vezměte Eliho nahoru do koupele a na převlečení," nařídila Amara služebníkovi. Brzy se Elijahu vrátil dolů k sestrám. Vypadal jako úplně nový člověk. „Teď vypadáš jako nejmladší syn rodiny Wyattových. Ten ničema Dustin se ti nikdy nemohl rovnat," řekla Bella. „Kdo je... Dustin?" zeptal se Elijahu. „Jen nevděčný mizera, který se u rodiny Wyattových poflakoval víc než deset let. Nestojí za nic ve srovnání s tebou," řekla Clara chladně. „Eli, tohle je dárek ode mě." Delia se usmála a vytáhla drahé hodinky. I ostatní sestry vytáhly drahé dárky, které pro Elijaha připravily. „I já jsem pro tebe něco připravila. Vydrž chvíli." Amara se usmála a odešla nahoru do svého pokoje. Po chvíli se vrátila dolů a vypadala velmi nespokojeně. „Amaro, co se děje?" zeptal se Elijahu opatrně. „Ztratila jsem šek na milion dolarů ze své zásuvky!" Amarain obličej byl ledový. „Ten šek jsem napsala dnes ráno. Měl být zaplacen jedné společnosti jako poplatek." Ostatní čtyři sestry se rozrušily. „Jak mohla v rodině Wyattových nastat krádež?" „Musíme to okamžitě vyšetřit! Musíme najít viníka!" V tu chvíli Elijahu vystoupil dopředu. „Amaro, dobře si to rozmysli. Kdo jiný kromě našich sester mohl vstoupit do tvého pokoje?" zeptal se. Pět sester se zamyslelo a jejich tváře ztuhly. „Dustin Fox!" Všechny vyslovily Dustinovo jméno ve stejnou dobu. Ze všech lidí v rodině Wyattových byl Dustin nejpodezřelejší. Sestry Wyattovy mu vždycky poroučely. Dokonce jim pral spodní prádlo. Byl v každém pokoji. „Tvrdil, že si nic nevzal, ale není nic jiného než opovrženíhodný zloděj! Rodina Wyattových ho tolik let vychovávala marně!" zaklela Elisa. „Měli bychom podat policejní hlášení! Měl by být zavřený! V žádném případě to nemůžeme nechat jen tak." Ostatní byly rozzuřené. Amara se chladně zasmála. „Obávám se, že se možná ani nedožije toho, aby utratil ten milion dolarů!" řekla chladně. „Amaro, nech mě to udělat!" nabídl se Elijahu. „Nech mě pro rodinu něco udělat. Prosím, dej mi tu šanci! Dokážu ti, co umím!" Sestry Wyattovy si Elijaha ještě víc oblíbily. Ten neschopný Dustin se od Elijaha divoce lišil. „Jsi si jistý, že to zvládneš?" zvedla Amara obočí. „Prosím, věřte mi, sestry!" řekl Elijahu. „Tak do toho, ale buď opatrný." přikývla Amara. Byla zvědavá, čeho je Elijahu schopen. Elijahu se s nimi rozloučil a odešel z vily. Bázlivé a ustrašené chování okamžitě zmizelo. Jeho tvář se změnila ve zlověstnou a jeho oči se zablýskaly zlobou. Vytáhl z kapsy šek na milion dolarů, podíval se na něj a usmál se. „Rodina Wyattových mi dluží mnohem víc než tohle," řekl posměšně. Způsob, jakým se před sestrami Wyattovými choval, byl jen herecký výkon. Jeho pohled se zostřil. „Dustine Foxi, vzal jsi mi víc než deset let bohatství a luxusu. Draze za to zaplatíš!" … V sídle rodiny Langleyových se Simonina mladší sestra Camille usmála a ustlala Dustinovi postel. „Dustine, od teď můžeš bydlet v tomto pokoji." Ten pokoj býval její, ale vystěhovala se, aby tam mohl bydlet Dustin. Při pohledu na růžovou barvu ve všech koutech pokoje s lehkou vůní parfému se Dustin cítil trochu bezmocný. Přestože odmítl jejich nabídku vzít si tento pokoj, neměl na vybranou tváří v tvář naléhání rodiny Langleyových. Simone stála poblíž tiše s červenou tváří. Vlastně chtěla říct, že její postel je dost velká... Ozvala se hlasitá rána, právě když se všichni tři chystali promluvit. Ten zvuk přišel zvenčí. „Kdo jste? Proč jste vykopli naše vchodové dveře? Hej! Co to děláte? Aú!" Monique vykřikla bolestí. „Kdo jste? Jak se opovažujete ji udeřit?" křičel David. „Uhněte z cesty!" Ozvala se další rána, když byl David odkopnut stranou. Bolestně zakňučel. V ložnici byli Dustin, Simone a Camille ohromeni. Rychle vyběhli ven. V obývacím pokoji uviděli mladého muže, který se zlověstně usmíval. Díval se na ně s výsměchem. „Kdo jste? Proč jste se sem vloupal a uhodil mé rodiče?" křičela Camille zuřivě a ukazovala na mladého muže. Dustin se zamračil. Podíval se na Davida a Monique a jeho tvář ztmavla. Přešel k nim a pomohl jim vstát. „Davide, Monique, jste v pořádku?" „Jsme v pořádku. Dustine, měli byste se od toho muže držet dál. Je šílený!" David zatáhl Dustina za sebe a chránil ho. Simone také vystoupila dopředu, aby Dustina odtáhla. Bála se, že by se mohl zranit. „Ty jsi Dustin Fox?" Elijahu se na Dustina ledově podíval s plným výsměchem. „Dovolte mi, abych se představil. Jsem Elijahu Wyatt. Jsem skutečný nejmladší syn rodiny Wyattových! Jsem tu dnes, abych si vzal zpět roky luxusu, které jsi mi ukradl!" Dustinovy oči se zúžily.