Alyssa Konečně se vzpamatuju, když zaslechnu zvuk zavírajících se vchodových dveří, jak Wyatt odchází. Co se to sakra právě stalo? Co mělo znamenat to, jak se mě dotýkal a byl ke mně tak svůdný? Hraje si se mnou? Doufám, že to nebyla jen ochutnávka toho, jaký bude nadcházející víkend. Nejhorší na tom všem je, že mě to vzrušuje. Nenávidím se za to, ale nemůžu ovládat svoje hormony. Frustrovaně zasténám. Potřebuju se vyspat; už je to moc dlouho. Budu si namlouvat, že jediný důvod, proč mě jeho chování tak zasáhlo, je ten, že jsem neměla sex už měsíce; ne, spíš už je to skoro rok. Nejsem dobrá v balení kluků. Zkusila jsem jednu z těch aplikací a jednou mi to stačilo. Ten chlap se ukázal být úchyl a musela jsem ho vyhodit z bytu. Nikdy jsem na chlapy neměla štěstí. S pár jsem jich chodila, ale to byly vážné vztahy. Nikdy jsem nebyla na nezávazný sex. Skvělý! Teď mi nedělá nic jiného, než že myslím na sex. Bože, já ho nenávidím. Nenávist je možná příliš silné slovo, ale rozhodně k němu cítím odpor. Potřebuju si dát studenou sprchu. Jdu se svým chtíčem do koupelny a svlékám se. Snad studená sprcha vyřeší můj problém. Pokud ne, budu se muset uspokojit sama, což nedělám často. Asi bych s tím měla začít, když jsem příliš nemotorná na to, abych se s někým vyspala. Pustím si studenou, ne ledovou sprchu. Vejdu dovnitř a mírně vyjeknu, když se studená voda dotkne mé kůže, ale po chvíli se uvolním a užívám si chlad. Uklidňuje to žár mezi mýma nohama. Zavřu oči a opřu se o zeď. Nevím, jak to zvládnu, když se ke mně zítra bude chovat stejně. Budu si pořád říkat, že to byla jednorázová záležitost a dělal to jen proto, aby mě naštval, protože jsem se mu postavila. Přestaň na něj myslet! Neměl by mě takhle zasahovat. Po pěti minutách se sprchováním vzdávám, protože už to nepomáhá. Kéž by nepřišel a nezkazil mi večer. Ať se to ani nepokouší zvyknout. Kdyby nebylo tak brzy, zalezla bych si do postele, ale kdybych to udělala, probudila bych se v brzkých ranních hodinách a už bych neusnula. Zatřesu se, když se zabalím do ručníku a jdu do ložnice, abych se převlékla zpět do pyžama. Ještě jedna sklenka vína je nutná. Povzdechnu si a jdu do kuchyně, abych si nalila sklenku. Vypnu všechna světla. Miluju sedět ve tmě, zvlášť když se dívám na film, pokud to není horor. Znovu se usadím na pohovce se sklenkou vína a čokoládou a pouštím si romantickou komedii. Mám pro ně slabost. Je to dobré rozptýlení. Mobil mi zavibruje na stole. Pravděpodobně jedna z mých kamarádek. Popadnu ho a je tam zpráva z čísla, které neznám a nemám uložené v kontaktech. Pořád se na mě zlobíš? Myslím, že někdo má špatné číslo. Kdo to je? Myslím, že máte špatné číslo. Ne, mám správné číslo. Tady Wyatt. Musí mi psát ze svého osobního mobilu. Jeho pracovní číslo mám uložené v kontaktech. Ano, pořád se na tebe zlobím. Nemohl by mě nechat být? Neotravoval mě už dneska dost? Jsem si jistý, že to přejde. Protočím oči a odhodím mobil. Musím se s ním vypořádat zítra a pak celý víkend; neukradne mi zbytek večera. Soustředím se na víno a poslední kousek pizzy, který je studený, ale studená pizza je lahodná. Pokračovala jsem ve sledování filmu, ale ani ne deset minut po jeho předchozí zprávě mi zazvonil mobil. Ani se na něj nemusím dívat, abych věděla, že je to on. Otočím ho a vidím, že mám pravdu. Hovoru jsem odmítla, ale zavolal zpět o vteřinu později. Proč mě tenhle muž chce tak strašně naštvat? Frustrovaně zasténám a hovor přijmu. "Ano?" zeptám se. "Nemám rád, když mě někdo ignoruje, slečno Corbetová," zavrčí. "A já nemám ráda, když mě někdo obtěžuje ve volném čase, takže hádám, že nikdo z nás není dnes večer šťastný," odseknu. Poslední, co bych měla dělat, je hádat se se svým šéfem, protože mě může vyhodit. Zvuk jeho zasmání na druhém konci mě překvapí. Před dvěma vteřinami se na mě zlobil. "Jsi docela sexy, když jsi naštvaná." Při jeho slovech ztuhnu. Nazval mě právě sexy? Ne, musím se přeslechnout. Nikdy by mi takovou věc neřekl. "C-c-co jsi to právě řekl?" koktám a tváře se mi rozpálí. "Slyšela jsi mě." Nevidím mu do tváře, ale jsem si jistá, že se škodolibě usmívá. "Jakou hru hraješ? Proč se ke mně chováš takhle? Nikdy ses na mě takhle ani nepodíval." Snažím se znít sebevědomě, ale šílím a přemýšlím, co se sakra děje. "Jak se chovám?" zeptá se sladce. Nemůže se se mnou pokoušet hrát sladkého po jeho chování. Opravdu mě to donutí říct? Neměla bych být překvapená. "Ty víš, jak se chováš, pane Suttone." Moje slova vyjdou bázlivě a nenávidím se za to. Nejsem stydlivá osoba. Nemotorná, ano, ale ne bázlivá. V práci dělám, co se mi řekne, protože bych si raději udržela práci, ale nenechám se od lidí odstrkovat nebo po mně šlapat mimo práci. Toho jsem si užila dost ve škole a v dospívání doma. "Ne, nevím. Proč mi to neřekneš?" "Co takhle zavěsit?" odseknu a moje podráždění znovu převezme kontrolu. "Můžeš to zkusit, ale zavolám zpět, nebo ještě lépe, vím, kde bydlíš. Přijdu k tobě a můžeme dokončit rozhovor tváří v tvář. Volba je na tobě, kotě." Pevnost v jeho tónu, kterou znám, se mi ozývá v telefonu. Má tak dominantní auru. Asi takový musí být v podnikání, kterému se věnuje. Nestal by se miliardářem, kdyby byl submisivní. "Bože, jsi tak panovačný i mimo práci?" kňučím. "Ano, jsem. Teď mi řekni, co chci udělat. Jak se k tobě chovám?" Ani nevím, jak to vyjádřit slovy, abych se neztrapnila. Několikrát se zhluboka nadechnu a uklidním se. Vím, že jediný způsob, jak se z tohoto rozhovoru dostat, je dát mu to, co chce. "Flirtuješ se mnou - říkáš mi kotě a sexy. Chci vědět proč. Pracuju s tebou už přes rok a nikdy ses na mě takhle nepodíval ani jsi se mnou takhle nemluvil," vychrlím a potřebuju ta slova dostat co nejrychleji ven. "Co na to říct? Dneska jsem v tobě viděl různé stránky, o kterých jsem nevěděl, že existují. Myslel jsem si, že jsi stydlivá, tichá a poslušná. Dneska jsem se dozvěděl, že nejsi," odpoví chraplavým hlasem. Neodpovím hned. Pořádně se napiju vína. Potřebuju to, než budu moct odpovědět. "Myslel jsem si, že se ti líbí, když jsou lidé poslušní a poslouchají tě? Neodporuješ si?" Pokud se mu líbí, když lidé dělají, co jim řekne, proč se na mě dívá jinak, než že dělám opak? Musí být zhulenej nebo opilej. "Ano, ale zdá se, že mě tvoje drzost z nějakého důvodu vzrušuje. Je tu šance, že je to proto, že nechci nic jiného, než to změnit a udělat z tebe hodnou holku," zasípá. Díky Bohu, že nemám plná ústa vína, jinak bych se teď dusila. Musí lhát. Není šance, že ho vzrušuju. Stejný pocit jako předtím se mi znovu rozlije mezi nohama. Taky se mi zrychlí dech. Ne, tohle dělat nebudu. Nemůžu. Ztratila jsem slova. Je tu jen jedna věc, kterou můžu udělat. Zavěsím hovor a vypnu mobil. Pokud přijde, neotevřu dveře. Nejsem na to připravená a zítra bude v práci trapná situace. Nevím, jak se mu postavím. Můj večer neměl takhle skončit!