Raina „Ach, díky bohu.“ Zamumlala jsem ta slova pro sebe za maskou a na chvíli zavřela oči, jakmile jsem našla překážku, která Tinkovi bránila stát na nohou. Nemohla jsem uvěřit, že na to tak špatně reagoval. Byl to malý dramatik. To bylo jisté. Opatrně jsem odstranila ponožku, kterou očividně slupnul o den dříve, a odhodila ji pryč. Hloupá maličkost. Sakra, alespoň se nestalo nic vážnějšího. Když