Neměla jsem se vůbec těšit do školy další den. Neustále jsem se rozhlížela kolem, abych se ujistila, že nenarazím na Jakea. Pitomá Liliana a její sobectví. Během oběda jsem si sedla ven, abych si snědla svůj sendvič. On většinou seděl uvnitř se svými přáteli a terorizoval nic netušící šprty, takže možná jsem venku v bezpečí. "Tady jsi, Jane Brownová." Srdce se mi zastavilo, když jsem uslyšela Jakeův hluboký hlas. Do prdele... "Ahoj Jakeu," řekla jsem. "No? Co jsi zjistila?" zeptal se ledabyle. "Lilianino nejoblíbenější jídlo jsou kuřecí nugetky?" řekla jsem. "O mně, co jsi zjistila, když ses jí na mě ptala?" zeptal se už naštvaně. "Ehm... řekla, že nejsi její typ. Promiň, Jakeu," řekla jsem. Jeho oči znovu vzplanuly hněvem a já jsem pocítila známý chlad. Byla jsem v pěkné kaši. "To nestačí," řekl. "Musíš se víc snažit ji přesvědčit." "Ale Jakeu..." zakňourala jsem. "Žádné ale, prostě to kurva udělej. Dneska večer bude u mě doma párty. Normálně losery nezvu, ale pro ni udělám jednu výjimku. Očekávám, že tam budeš s ní," řekl. Párty? Nikdy předtím mě na žádnou párty nepozvali, takže jsem byla tak trochu nadšená. Okamžitě jsem se v duchu pokárala. Není to tak, že by mě vlastně zval. Je to kvůli Lilianě. "D...dobře, pokusím se ji přesvědčit," řekla jsem nervózně. "Radši jo, jinak..." řekl a odešel. Tohle byla moje poslední šance ji přesvědčit, tak jsem šla Lilianu najít. "Párty?" zeptala se Liliana. "Čí párty?" "Amandina," zalhala jsem. Kdybych jí řekla, že je to u Jakea doma, hned by mě odmítla. "Bude tam spousta lidí, takže by to mohla být zábava, ne?" řekla jsem. "Asi jo...od kdy tě zvou na párty?" zeptala se. "Já...nevím? Už jsem v druháku, takže možná proto?" navrhla jsem. "Záleží na tom proč? Jde o to, že to bude super!" Snažila jsem se znít nadšeně, aby se chytla. "Fajn, proč ne. Půjdu," řekla. Jo! Jsem zachráněná! Možná si na té párty Jakea rozmyslí. O tom pochybuji, ale alespoň tam jde. Jsem ochotná udělat cokoliv, abych si v tuhle chvíli zachránila krk. V noci na párty jsem se psychicky připravovala, že budu čelit Jakeovi a všem ostatním lidem ze školy, kteří se chovají, jako bych neexistovala. Liliana si oblékla roztomilý overal a natočila si vlasy do volných vln. Vypadala jako bohyně jako vždycky. Kéž bych v overalu vypadala tak dobře, ale můj zadek vypadá jako palačinka, když si ho vezmu, a přiznejme si to, tyhle outfity desetkrát ztěžují čůrání. Jde mi hlavně o pohodlí a praktičnost. Takže jsem si jenom vyčesala vlasy do neupraveného drdolu, protože jsem nevěděla, co s nimi, a oblékla jsem si džíny a tričko, které vypadalo celkem slušně. Není možné vypadat roztomile, když je vedle mě ona. Kromě toho jsem nedoufala, že někoho potkám. Snažila jsem se zajistit si přežití. Liliana souhlasila, že bude řídit, takže jsem naskočila vedle ní na sedadlo spolujezdce a vyrazily jsme na párty! Jakmile jsme dorazily na párty, rozhlédla jsem se po Jakeovi. No tak, Jakeu, pojď sem, sraz ji na kolena a nech mě kurva na pokoji, pomyslela jsem si. "Koho hledáš?" zeptala se Liliana. "Nikoho," zasmála jsem se nervózně. Liliana se na mě podezřívavě podívala. Kéž bych byla lepší lhářka. Najednou jsem uviděla Jakea. Měl na sobě bílou košili v kombinaci s koženou bundou a džínami. Nerada to přiznávám, ale v tomhle oblečení vypadal zatraceně dobře. Kdyby nebyl největší kretén století, byla bych do něj zamilovaná. Vzhledově byl přesně můj typ s jeho delšími tmavě hnědými vlasy, hlubokýma hnědýma očima a ostrou čelistí. Byl hezky stavěný, pravděpodobně proto, že měl dost pohybu při bitkách s lidmi v naší škole. Viděla jsem, jak se na nás dívá, a pak se k nám začal přibližovat. "Ahoj Liliano, jsem rád, že jsi přišla," ušklíbl se. "Ahoj," řekla a vrtěla se. Na tváři se jí už vytvořila mračivá grimasa, jako by se jí hnusil. Podívala se na mě s ohněm v očích, když zjistila, co jsem udělala. "Já jen půjdu někam...jinam," řekla jsem rozpačitě a nechala jsem je o samotě. Už si dokážu představit, jak to dopadne. Nic dobrého. Prošla jsem kolem několika lidí z mé školy, ale ti mě jako obvykle ignorovali. Rozhodla jsem se dopřát si trochu pití pod věkovou hranicí. Jsem na párty, ne? Naplnila jsem kelímek až po okraj a otočila se. Možná až příliš rychle, protože jsem narazila přímo do chlapcovy hrudi a vylila jsem mu celé pivo na košili. Něco se mi dostalo i na košili. Skvěle, prostě super. Nepodívala jsem se mu hned do tváře, protože jsem byla v šoku. S mým štěstím je to zase Jake. Vzhlédla jsem a málem jsem se rozesmála. Musím být prokletá nebo co. Nebyl to Jake, ale někdo mnohem horší. Byl to Aaron, Jakeův starší bratr. Nedávno odmaturoval na naší škole, ale ještě předtím se zapsal do historie jako nejhorší z nejhorších. Dostal se do nekonečných rvaček a otevřeně kouřil na školním pozemku. Na nic se nesral. Jeho bratr Jake byl jen jeho mírnější verzí a vzhlížel k němu. Své zlo si s největší pravděpodobností osvojil od Aarona. Jinými slovy, tentokrát jsem to opravdu posrala. "Nedíváš se, kam jdeš, ty idiote?" zaštěkal a zamračil se na mě. "Oh, sakra... Moc se omlouvám!" vykřikla jsem a snažila jsem se odsát jeho bundu papírovými ručníky. Upřeně se na mě díval. Na co se díval? Prosím, neubližuj mi, pomyslela jsem si. Umřu dneska v noci? Jak se pořád dostávám do takových situací? Proč bože, proč? "Pojď se mnou," řekl a popadl mě za ruku. Začal mě táhnout pryč od místa, kde se všichni shromažďovali. Skvělé, bere mě někam do ticha, aby mě zavraždil.