Zoey popadla Dahlii zápěstí a chladně řekla: "Nebudu dělat žádná prohlášení a nepřijmu žádné zásnubní dary. Jsi ze mě zklamaná a já jsem stejně zklamaná z tebe! Dnes večer opustím rodinu Harmonových!" Pustila Dahliinu ruku a zamířila rovnou po schodech nahoru. Dahlia zakolísala, když ji odstrčila, chtěla jít za ní a zeptat se, ale Matteo ji zadržel. Přísně řekl: "Chovat se ke své dceři jako k objektu, zasloužíš si vůbec být matkou? Neotravuj Zoey!" Dahlia zamručela a dupala po schodech nahoru, zatímco Jordan odhodil nedopalek cigarety a následoval ji. Ariana se bázlivě podívala na Mattea a vstala, aby odešla. Zoey, která se vrátila ze zahraničí, si s sebou moc nepřivezla a ani si za poslední půl měsíc nic nového nepořídila. Proto, když se vrátila, měla pořád ten samý stříbrný kufr jako když odjížděla. Dveře byly odemčené, Ariana přišla k Zoey a nervózně si před ní pohrávala s rukama. "Zoey, opravdu odcházíš? Opravdu vím, že jsem se mýlila, můžeš mi odpustit?" Zoey zvedla obočí: "Co myslíš?" "Zoey, nenechme, aby se mezi nás dostal muž, ano? Nejsme snad sestry?" Sestry? Zpočátku se k ní Ariana chovala špatně, často si vymýšlela historky o tom, jak ji Zoey šikanuje, a dokonce rozřezávala hračky a oblečení, falešně obviňovala Zoey, že to udělala. Lze si představit, že Zoey dostala výprask, zatímco Ariana se schovávala a smála se stranou. Kdy se k ní Ariana začala chovat dobře? Poté, co nastoupila na střední školu, byla Zoey vždy na prvním místě, takže se jí Ariana snažila zalíbit a prosila ji o doučování. Zoey necítila vůči Arianě zášť za její minulé činy, brala to jen jako dětské žerty. Nemožnost najít lásku otce a matky, přirozeně toužila po sesterské lásce. Později se jejich vztah stal opravdu dobrým, až do jejího odchodu na věčnost. Zoey si tehdy uvědomila, že Ariana k ní byla laskavá s úmyslem. Takzvané "sesterství" bylo prostě obchod, jehož cenou byl Zoeyin talent. Démoni jsou koneckonců démony, i když se maskují za anděly, stále v sobě mají démonovo srdce. Zoey se na ni smysluplně podívala a nesouc kufr zamířila ke dveřím. Ariana přiběhla a popadla ji za ruku, lítostivě se na ni dívala. "Zoey, můj koncert je zítra večer. Pokud mě nepodpoříš, co budu dělat? Prosím tě, pomoz mi ještě jednou, ano?" Zoey si povzdychla: "Dobře, tentokrát ti pomůžu. Ale od teď si budeš muset jít vlastní cestou." "Děkuji, Zoey. Děkuji." Ariana sledovala, jak Zoey vychází ze dveří, a v koutku úst se jí vytvořil zlověstný a zlý úsměv. Věděla, že stačí uronit pár slz a tenhle blázen se obměkčí. Poprvé vede k druhému. Zoey bude na její zavolání po zbytek života. Zoey kráčela ke schodům a v koutku úst se jí pohrával úsměv. Ariano, tvůj trest právě začal! Když Zoey sešla dolů, byl tam jen Matteo. Přistoupila k němu a objala starého pána: "Dědo, až přijde ten správný čas, vezmu tě odsud pryč." Matteo ji poplácal po zádech a zeptal se: "Opravdu jsi ochotná si vzít Russella?" Zoey ho pustila a vážně přikývla: "Dědečku, jsem ochotná si vzít Russella, nebyl to momentální popud." Matteovi zčervenaly oči. "Pokud tě tenhle kluk bude šikanovat, řekni to dědovi a děda mu zláme nohy." Po těch slovech se zamračil a řekl: "I když on vlastně nemůže chodit." Zoey vyprskla smíchy: "To bys neviděl, on by na mě byl hodný." Matteo dal Zoey ještě několik pokynů, než opustila rodinu Harmonových. Řekla dědečkovi, že ji Russell přijede vyzvednout, ale ve skutečnosti ho nekontaktovala. Chtěla se jen sama projít po ulici. Mezitím ve starém sídle rodiny Maddoxů. Nelson stál před rodinou Maddoxů. Alonso si odfrkl: "Dnes jsi opravdu zahanbil rodinu Maddoxů!" Nelson sklonil hlavu a řekl: "Dědo, mýlil jsem se. Vím, že jsem dnes způsobil, že rodina Maddoxů ztratila tvář, ale není to úplně moje chyba. Kdyby Russell nesouhlasil se Zoey, Zoey by si mě stejně vybrala." Po těch slovech se kradmo podíval na Russella. Russell se tiše zasmál: "Pokud se ukáže, že je dort odpad, jen blázen by ho chtěl jíst." Russell zvedl obočí. "Lidé budou jen říkat, že Nelson hrál na dvě strany." Livia Rogersová se dusila a nebyla schopna mluvit. Podívala se na svého syna klečícího na zemi a cítila zlomené srdce. "Nechme to za sebou – Nelson chápe svou chybu, jen ho nechte vstát." Russell chladně vzhlédl. "Protože zahanbil rodinu, bude potrestán podle rodinných pravidel." Podíval se na komorníka a řekl: "Jdi do pracovny a přines rodinná pravidla." Komorník přikývl a rychle zamířil k pracovně. Livia se úzkostlivě podívala na dva starší lidi a řekla: "Tati, mami, všechno už minulo, tak prosím, nevynucujte rodinnou disciplínu. Nelson ví, že se mýlil!" Alonso byl ve svém postoji pevný: "Pro zemi existují zákony a pro rodinu pravidla. Jakmile jsou pravidla stanovena, musí se dodržovat." Livia se prosebně obrátila na Braylena Maddoxe a Aubrie Benderovou, druhého syna a snachu rodiny, ale ti se odvrátili a předstírali, že nevidí. Brzy přišel komorník nesoucí obdélníkovou krabici. Russell tiše řekl: "Podle dvaceti jedna rodinných pravidel, ti, kteří zradí a opustí svou důvěru, budou potrestáni deseti ranami; podle třiceti dvou pravidel, ti, kteří zahanbí rodinu Maddoxů, budou potrestáni dvaceti ranami. Celkem třicet ran. Felixi, začni." Felix otevřel krabici a vytáhl černou dřevěnou tyč, která byla na dotek jako železo. Držela ji oběma rukama a stála za Nelsonem. "Pane, omlouvám se za urážku." Dřevěná tyč tvrdě zasáhla Nelsonova záda a on zatnul zuby, ale přesto bolestí vykřikl. Po obdržení třiceti ran Nelson klečel na zemi, celý se třásl a na čele měl studený pot. Podíval se na Russella, v očích zoufalství. "Strýčku, potrestal jsi mě. Teď, můžeš mi vrátit Zoey?" Oblouk Russellových rtů byl naplněn krajním pohrdáním a jeho hlas byl lhostejný a vzdálený. "Řekl jsem, měl bys jí říkat teto." Mírně zvedl ruku a Troy ho postrčil ke dveřím. Nelson se nechtěl vzdát Zoey, která byla jeho nejpyšnějším pěšákem. "Russelle, Zoey se na mě jen zlobí, vůbec tě nemá ráda!" Troyovy kroky se zastavily, když stál u vozíku. Russell se podíval stranou a odhalil své ostře řezané rysy. Jeho přitažlivé rty se zkroutily do velmi mírného oblouku, když řekl: "Zoey a já už jsme získali oddací list, takže se můžeš vzdát veškeré naděje, kterou jsi měl." Jakmile slova padla, Nelson se okamžitě sklesle zhroutil. Jak se to mohlo stát? Mohl se jeho pečlivě naplánovaný plán takhle zničit? Kdo to přesně udělal? Livia ho držela a plakala, ale on ji neslyšel. Jeho mysl byla plná myšlenek na to, kdo je strůjcem hraní s fotografiemi a videi. Černý Maybach jel po široké asfaltové silnici. Noc za oknem a tlumené světlo pouliční lampy se prolínaly, slabě rozeznatelné, mužovo hluboké obočí a oči byly jasně tlumené. Russell si zvykl hledat buddhistické korálky na zápěstí, ale byly prázdné. Vzpomněl si, že korálky už nosí Zoey. Spí teď? Russell vytáhl telefon a na obrazovce se objevila zpráva Line, která byla odeslána před pěti minutami. "Miláčku, už jsi šel spát?" Russell otevřel chat a chtěl odpovědět, ale po vteřině přemýšlení jí raději zavolal. Linka se rychle spojila a ozvalo se jasné cvrlikání cikád a zvuk svištících aut. Russell se zamračil a zeptal se: "Kde jsi?" Zoey popotáhla: "Miláčku, už nemám domov."