Zoey věděla, že Russellova trpělivost dosáhla svého vrcholu.
Řekla: „Mám nedaleko byt. Vezmu tě tam a dám ti tu injekci.“
Russell zamručel na souhlas, pěsti zaťaté, žíly na hřbetu rukou mu vystupovaly.
Zoey nastartovala auto a šlápla na plyn, mířila přímo k bytu.
Leanna sledovala, jak se jejich auto zařadilo do provozu, a držela si pusu, aby potlačila smích.
„Takový bezstarostný člověk, smát se po
