Zoey věděla, že Russellova trpělivost dosáhla svého vrcholu. Řekla: „Mám nedaleko byt. Vezmu tě tam a dám ti tu injekci.“ Russell zamručel na souhlas, pěsti zaťaté, žíly na hřbetu rukou mu vystupovaly. Zoey nastartovala auto a šlápla na plyn, mířila přímo k bytu. Leanna sledovala, jak se jejich auto zařadilo do provozu, a držela si pusu, aby potlačila smích. „Takový bezstarostný člověk, smát se po