Ruce se mi prodíraly skrz kůži, pohybovaly se zevnitř oblečení, až se mi sevřely prsa. Probudilo mě to bez dechu. Ten pocit byl tak hmatatelný, jako by byl skutečný. "Ahoj." Ozval se mi nad hlavou mužský hlas. Rozhlédla jsem se, ale nikdo tam nebyl. V pokoji byla tma a jen světla města za oknem slabě osvětlovala prostor kolem mě. Nejdřív mě to vylekalo. "To je v pořádku, neboj se," ujistil mě kone