To byl důvod, proč se JK Couture přestěhovala do Welton Group Tower. Bývalý šéf společnosti se vytratil. Její nový výkonný ředitel vypadal jako slušný člověk. Byl to mladý muž. Zdálo se, že není starší než Anya. Anya najednou pocítila menší úzkost. Měla obavy, že se bude muset ve své první práci vypořádat se starými muži. S takovými, kteří by na tebe křičeli za každou malou chybu, které se dopustíš. Opatrně sevřela tašku a zachovávala si na tváři zdvořilý úsměv. Poté, co se posadila v kanceláři výkonného ředitele, promluvila jako první a pozdravila svého nového šéfa. „Dobrý den, pane Hansone. Jsem Anya MacMillanová. Dnes mám první den v práci.“ Anyin hlas byl jemný a uklidňující jako medové víno, za boží milosti. Jake Hanson měl hlavu zabořenou v návrzích. Anyin jemný hlas upoutal jeho pozornost a přiměl ho okamžitě se vzpřímit. Byl na okamžik ohromen pohledem na Anyiny neobyčejně krásné rysy. Jeho nová zaměstnankyně vypadala příliš krásně na to, aby byla skutečná. Jakea zřídkakdy přitahovaly krásné ženy, ale Anyina krása byla prostě z jiného světa. Na chvíli se ocitl v zajetí, snažil se od ní odtrhnout oči. Jakeův mlčenlivý pohled Anyu znervózněl. Zajímalo ji, jestli neřekla něco špatně. Okamžitě vyhrkla, koktala, když opakovala své představení. „Dobrý den… Jsem nová zaměstnankyně. Anya MacMillanová.“ Mladý výkonný ředitel se konečně probral ze svého úžasu. Vřele se na Anyu usmál, než popadl její životopis a podíval se na něj. „Dobrý den, vítejte v JK Couture. Jste teď součástí rodiny.“ Upřímně řečeno, co se Jake Anyi opravdu chtěl zeptat, bylo, jestli má přítele. Protože to byl její první den v práci, nebylo by to zrovna vhodné. Anya neměla tušení, že se do ní její nový šéf právě zamiloval. Pouze horlivě přikývla na jeho slova. Její výkonný ředitel vypadal jako opravdu přátelský chlapík. Měla by s ním dobře vycházet. Bude ve své práci tvrdě pracovat a udělá vše pro to, aby si vydělala na živobytí. Něco ze sebe udělá. Až ten den přijde, bude požadovat, aby jí MacMillanovi dali to, co dlužili její matce. Mezitím, ve třicátém patře téže budovy. Evanův osobní asistent vstoupil do jeho kanceláře chvíli poté, co Evan vešel do místnosti. Hayden Lang měl v rukou šálek čerstvě uvařené kávy. Položil ji na stůl svého šéfa jako poslušný sluha. „Pane Weltone, vaše černá káva.“ Poté, co položil kávu na stůl, Hayden se přesunul na jednu stranu stolu a začal s Evanem procházet jeho program. Evan přiložil šálek čerstvě uvařené kávy ke rtům a elegantně usrkával, zatímco poslouchal, jak jeho osobní asistent prochází seznam úkolů, které má na den. „Pane Weltone, máte schůzku v deset hodin. Po schůzce bude oběd s panem Williamsem z Gloria Group v půl dvanácté. Pan Brown vás pozval na čaj v půl druhé odpoledne,“ řekl Hayden, když četl Evanovi podrobnosti jeho programu. Evan se na okamžik zastavil při zmínce o ‚panu Brownovi‘. Tón jeho hlasu byl chladný jako zima. „Pan Brown? Mluvíte o Shaneu Brownovi?“ „Přesně tak, pane Weltone. Pan Brown vás pozval na čaj.“ Evan se ušklíbl. V jeho očích se zableskl záblesk nepřátelství. „Vypadá to, že se snaží ukrást můj majetek.“ Čaj? To byla jen výmluva. Brownovi jsou jednou ze čtyř rodin v Nordenickém kvartetu. Spolu s Weltonovými, Carterovými a Bakerovými měli pod svým vedením a kontrolou nejmocnější společnosti a podniky v Nordenii a po celé zemi. Jejich rozsáhlé sítě podniků často vedly k napětí a konfliktům. Zatímco Weltonovi a Bakerovi byli dlouholetí partneři a rodinní přátelé, Carterovi a Brownovi byli po celá ta léta jejich rivalové, bojovali s nimi otevřeně i soukromě. Carterovi a Brownovi by neváhali svrhnout zbývající dvě rodiny z jejich piedestalů jen proto, aby mohli rozšířit svá vlastní impéria. Mezi čtyřmi rodinami byla rodina Weltonů nejmocnější ze všech. Po léta seděli na svém trůnu nad ostatními třemi rodinami. Noví zbohatlíci Brownovi, kteří nedávno získali své nově nabyté bohatství, na to nikdy nezapomněli. Ve skutečnosti se nikdy nepřestali snažit strhnout Weltonovy z jejich trůnu. Evan o jejich ambicích věděl už nějakou dobu. Protože Brownovi byli spojeni s Carterovými, Evan věděl, že nemůže podceňovat sílu této aliance. Proto se neodvážil otevřeně je antagonizovat a místo toho se uchýlil k jemnějšímu, taktičtějšímu přístupu.