<Chapter>Kapitola 22: Postranní úmysly</Chapter> [Evelynin pohled] „Ó, můj Bože... Jak to sakra mám udělat?" zašeptala jsem si pro sebe. S blížícím se datem Lunárního shromáždění se moje úzkost rozhodla vrátit s znepokojivou vervou. Snažila jsem si neustále připomínat, že tentokrát nebudu nutně sama. Alexander, z nějakého důvodu, souhlasil, že mě na tu událost doprovodí. Upřímně řečeno, vůbec bych