[Pohled Evelyn]
Měla jsem jít prostě spát.
Moje tělo bylo těžké a nohy mě strašně bolely. A přesto, jen myšlenka na návrat do té zatracené ložnice, kterou jsem zbytečně sdílela s mužem, jenž o mě ve svém životě nestojí, ve mně vyvolala odpornou grimasu.
Ano, byla jsem unavená – fyzicky i emočně. Když jsem se vrátila do ložnice, opatrně jsem rozvázala šněrování na zádech šatů a snažila se z nich co
















