Když Clark zahlédl, jak se Nyle třepetají řasy, v očích mu zablýsklo uspokojením.
Nyla se kousla do rtu a odměřeně procedila: "Musím do práce. Můžeš už jít?"
Clark zpozoroval její odtažitost a zamračil se. Nechtěl na ni tlačit, zbytečně by to mezi nimi zhoršil.
"Odvezu tě," nabídl se.
"To není třeba."
Nyla ho beze slova vyprovodila a zabouchla za ním dveře.
…
Po příchodu do kanceláře si Nyla všiml
















