Lucii bylo jasné, že Genevieve jí nic nedaruje. Zhluboka se nadechla a s ledovým klidem řekla: „Rozumím. Ať už se společnost rozhodne jakkoli, přijmu to.“ S těmi slovy se otočila na patě a odešla. Jakmile se za ní zavřely dveře Genevieviny kanceláře, už nedokázala potlačit vztek, který v ní vřel. Jako smršť vtrhla zpět do oddělení výzkumu a vývoje. Nyla byla zabraná do práce a zrovna studovala něj