Nyla do sebe obrátila skleničku na ex. Nikdy by si nepomyslela, že ji Clark zradí. Vidět ho v posteli s jinou ženou jí připadalo, jako by jí někdo vrazil dýku přímo do srdce. „Já tomu prostě nemůžu uvěřit. Tak moc tě miloval. Nevypadal jako někdo, kdo by podváděl. Třeba je to jenom nedorozumění,“ navrhla Valarie. Nyla se chladně zasmála. „Viděla jsem to na vlastní oči. Jak by to mohlo být nedorozumění?“ V místnosti zavládlo ticho. Valarie sledovala, jak Nyla pije, jako by zítřek neexistoval, a vytrhla jí sklenici z ruky. „I kdyby tě podvedl, neměla by ses trestat tím, že se opiješ. Co teď budeš dělat?“ „Rozvádím se. Už jenom pomyšlení na něj s tou ženskou mi dělá zle.“ Když Valarie uviděla vzdor v Nyliných zarudlých očích, sevřelo se jí srdce. „Teď na to nemysli. Potřebuješ si odpočinout. Rozhodni se, co dál, až se uklidníš. Vezmu tě domů.“ Nyla zavrtěla hlavou. „Ne… nechci se vrátit.“ Návrat do toho domu by jí jenom připomněl ty odporné obrazy Clarkovy zrady. Při každé vzpomínce se jí zvedal žaludek. Valarie viděla, jak se Nyle nechce, a nenaléhala. „Tak ti zarezervuju hotelový pokoj.“ … Po rezervaci pokoje doprovodila Valarie Nylu ke vchodu do hotelu. „Jsi si jistá, že nechceš, abych tě doprovodila nahoru?“ Nyla zavrtěla hlavou. „Ne, ty si jdi odpočinout. Já budu v pohodě.“ Zamávala kartou od pokoje a vešla do hotelu. Když Valarie viděla, jak Nyla jistě kráčí, konečně si oddychla a odjela, jakmile Nyla zmizela v hotelu. Netušila, že Nyla vypadá opilá střízlivě jenom navenek, ale uvnitř je úplně na dně. Nyla vstoupila do výtahu, přiložila kartu a výtah se rozjel vzhůru. Brzy se dveře s cinknutím otevřely. Když Nyla vystoupila na koberec, málem se jí podlomila kolena. Opřela se o zeď, masírovala si bolavé spánky a snažila se najít číslo svého pokoje. Alkohol si vybíral svou daň a viděla rozmazaně. Konečně našla pokoj číslo 8919 a zkusila ke dveřím přiložit kartu. Když se nic nestalo, zamračila se a chystala se do dveří strčit, když se najednou otevřely. Nyla ztuhla. Než se stačila vzpamatovat, velká ruka ji vtáhla do temné místnosti. Dveře se s prásknutím zavřely a odřízly ji od světla z chodby. Přitiskli ji ke dveřím a mužský dech jí hřál u ucha, až se zachvěla. Známá vůně borovice naplnila její smysly, ale než si ji stačila zařadit, ucítila na rtech teplo jeho rtů. „Mmmh!“ Nyla si uvědomila, co se děje, a začala se bránit. Damon byl silný a alkohol otupil její síly, takže se jí ruce zdály slabé, skoro až vyzývavé, jak se jimi snažila zatlačit na jeho hruď. Damonovy ruce se toulaly po jejím těle a zanechávaly za sebou ohnivou stopu a její tělo na jeho dotek začalo reagovat čím dál víc. Nyla se ho pokusila odstrčit, ale on ji bez námahy chytil za zápěstí a přimáčkl jí je nad hlavu. „Nech – Mmmh! Pusť mě…“ Přestal ji líbat a zasmál se. „Nemusíš si hrát na nedostupnou.“ Jeho prsty jí přejely po klíční kosti a při tom chladivém doteku se otřásla. Zdálo se, že ji jeho tělesné teplo roztavuje a nohy jí zeslábly. Ve tmě se Nyliny smysly zostřily. Cítila, jak jí Damon rozepíná šaty, v ústech měla sucho a poslední zbytky zdravého rozumu ji varovaly, že tohle už zachází příliš daleko. „Pusť mě!“ Sebrala všechny síly, aby ho odstrčila, ale on ji prostě zvedl a hodil na postel. Postel byla měkká, takže Nyla necítila bolest, ale při nárazu se jí zatočila hlava. Pokusila se vstát, ale Damon ji přimáčkl k matraci. Během chvilky byly její šaty pryč a oba byli skoro nazí. Přitiskl se na ni, připravený. Jeho dominantní přítomnost ji roztřásla. Zatlačila mu na hruď a kousla se do rtu, aby se uklidnila a udržela si chladnou hlavu. „Pane, myslím, že jsem se spletla a vešla do špatného pokoje. Prosím, pusťte mě…“ Nylin hlas se chvěl napětím. „Tsk!“ Damonův hlas byl netrpělivý a chladný. „Pořád hraješ divadlo?“ Už se chystal vstát a Nylu vyhodit, když se v tom okamžiku v pokoji rozsvítilo světlo. Nyla ve snaze se bránit omylem stiskla vypínač. Náhlé světlo Damona oslepilo. Když uviděl vyděšenou ženu pod sebou, šokovalo ho to. Nyla poznala Damona a cítila, jak jí z tváře mizí veškerá krev. Strach ji okamžitě probral. Nemohla tomu uvěřit – muž, který se ji pokusil znásilnit, byl Clarkův strýc, Damon Summer! „Strýčku Damone…“ Nyla si na Damona vždy dávala pozor. Byl nejmladší syn Richarda Sumnera a Marie Thorneové, zbožňovaný svými rodiči a známý svou nepředvídatelnou a chladnou povahou. Dokonce i cizí lidé se mu vyhýbali. Když si brala Clarka, varoval ji, aby se Damonovi vyhýbala. „Drž hubu!“ Damonův obličej potemněl, jeho pohled byl ledový a přemýšlel, jestli ji navždy umlčet. Pak se jeho oči přesunuly k její obnažené hrudi a ještě víc potemněly. Otočil se a vstal z postele. „Obleč se a vypadni!“ Jak se Damon pohnul, Nyla zahlédla něco, co neměla, a tváře jí zrudly rozpaky. Když Damon uviděl její zčervenalý obličej, ještě víc se zamračil. „Ještě jsi nevypadla?“ Nyla se nestarala o své rozpaky, spěšně se oblékla a odešla, aniž by se ohlédla. Jakmile byla venku, zkontrolovala číslo pokoje a uvědomila si, že se spletla – nebyl to pokoj 8919, ale pokoj 8916! Vešla do špatného pokoje a málem se vyspala se strýcem svého manžela. Z té myšlenky ji ještě víc rozbolela hlava. Měla nechat Valarii, ať ji doprovodí nahoru. Bohužel už bylo pozdě na výčitky. Když Nyla odešla, Damon se zamračeným výrazem vytočil číslo. „Vymažte veškeré záznamy z kamer z hotelu Empire Skyview za dnešní noc!“ Když zavěsil, podíval se na rozházenou postel a prostěradla a zapálil si cigaretu. Jeho podráždění se stupňovalo. Skoro se vyspal s manželkou svého synovce… To je pěkný průšvih!