VETTA Zaklepání na dveře a král Lucien přikývl na vstup. Vešel Baski. "Dovedl jsem ji do jejího pokoje a také jsem –" "Nepotřebuji detaily, Baski. Nezajímá mě to," odsekl a psal na svitek. "Ano, Vaše Výsosti," odpověděl Baski okamžitě. "Jak se má Remeta?" Baski se při zmínce o dceři zjemnily oči. "Daří se jí dobře, Vaše Veličenstvo. Uši jí stále nefungují dobře, ale už je na tom lépe." Zvedl hlavu. "Kolik jí teď je?" "Patnáct, Vaše Výsosti." Král Lucien sklonil hlavu. Baski pálily slzy v očích. Věděla, na co král myslí, protože to byla její myšlenka každý den. Její dcera byla příliš mladá na to, aby si prošla tím, čím si prošla v rukou království Mombana. Remeta se z té zkušenosti nikdy nevzpamatuje. "Jsem rád. Pošlete mi Vettu," prohlásil stroze. Baski se při zmínce o jejím jméně napjala. "Mám jí říct, ať se připraví?" "Ano." "Dobrá, Vaše Veličenstvo." Otočila se a odešla. Lucien přerušil psaní a zíral dolů na svůj velmi vztyčený penis. S Danikou se mu to nepodařilo a nebyl překvapen. Nebylo to proto, že by nechtěl, ale proto, že ho dokázala uspokojit jen Vetta. Vetta byla také dříve otrokyní – ona a téměř všechny ženy v jeho království. Jeho vztah s Vettou začal tam dole v pekle. Danika měla Luciena na drátkách a on potřeboval úlevu, která přichází se sexem. Už nebyl normální muž. Cone se o to postaral. Lucien už nemohl dosáhnout uspokojení jako normální muž. Zíral dolů na svou zjizvenou, bolestivou erekci. Dlouhé jizvy ji lemovaly, rány z dávných dob, které smažily žíly jeho penisu. Spálily jeho mužství tak, že většina nervů tam už nefungovala správně. Lucien musel vynaložit mnohem více úsilí, aby dosáhl uspokojení během sexu, a musel toho uspokojení dosáhnout, jakmile byl vztyčený, protože čím víc se mu penis naléval krví, tím víc se jeho jizvy natahovaly, tím víc cítil bolest. Musel na tom pracovat, než mohl cítit potěšení při souloži… musel být extra hrubý a dělat i jiné věci… Jen Vetta ho dokázala uspokojit, když byl v tomto stavu. I když Daniku nenáviděl každou kostí v těle, nebyl ještě připraven se na ni vrhnout, ne během její první noci tady, protože by ji nenávratně poškodil, i když ho to opravdu lákalo. Ne, nechtěl ji zabít. Smrt neměla žádnou roli v plánech, které s ní měl… alespoň ne zatím. Zavřel oči. To byla ta nejbolestivější věc, kterou kdy od Conea zažil. Na tu nikdy nemohl zapomenout. Zavrčel vztekem. Jak by mohl kdy zapomenout, když ty jizvy dostal? Danika. Při pouhé myšlence na ni ho zaplavila další vlna nenávisti. Její blond vlasy, které bývaly tak špinavé, byly nyní čisté, dlouhé a lesklé – nemluvě o tom, že byly vlnité. Obličej, který býval špinavý, byl dobře upravený a měla na sobě velmi lehký make-up. Místo otrokářského hadru měla Vetta na sobě nádhernou červenou plesovou róbu, když vpochodovala dovnitř. Lucien od jiných žen slyšel, že Vetta umí být prvotřídní mrcha, a dokonce se chovala jako královna, jako by jí patřil. Všechny ty zvěsti byly však nepodložené, protože Vetta se k němu nikdy nechovala nevhodně. Jen dohlížela na jeho potěšení. Jeho temné potřeby. "Ne na postel," přikázal Lucien, když se začala přibližovat k ní. Vetta se zahleděla na nemajícího úsměv, obrovského muže s ošklivou jizvou táhnoucí se po obličeji. Usmála se. "Ano, můj králi." Přešla ke stolu a opřela se o něj, čekala na něj. Vstal a v tichosti se k ní přiblížil. Vetta se pro sebe usmála, když uviděla jeho vztyčený orgán. Slyšela o nové otrokyni, bývalé princezně Danice. Zdá se, že ani nová otrokyně nemohla Lucienovi dát to, co potřeboval. Vetta se pro sebe usmála; zbytečně se bála. Jen ona vlastnila krále Luciena. Byl to opojný pocit, vlastnit tak mocného muže, jako je on. Přiblížil se, otočil ji ke stolu a nastavil jí záda. Vždycky byl člověk, který jednal rovnoučaře, a proto ji vždycky poslal, aby přišla připravená. Král odhalil její nahou kůži tím, že jí zvedl róbu a nahrnul ji na pas. Vrazil do ní dva prsty. Byla mokrá a kluzká. Zamručel souhlasem. Jedním rychlým pohybem jí vrazil svůj horký penis zezadu silou a neslyšně zamručel. Vetta si kousla do rtů a trhla sebou, když do ní bušil. Popadl ji za vlasy a trhl jimi, když do ní začal vrážet svůj velký penis. Zasténala; potěšení a bolest se smísily a staly se jedním. Stůl se otřásal silou jeho zvířecích výpadů. Uvolnil se na ní, bral si ji mocnými hrubými výpady, které bolely i dávaly velké potěšení. Natáhl ruce dopředu a popadl ji za prsa, prudce jí štípl bradavky. Síla jeho výpadů na ně působila. Její sténání naplnilo vzduch. Prudce jí plácl po prsu. "Ano, ano!" vykřikla. Její sténání, jeho vrčení, pleskání kůže o kůži a prudké chrastění stolu byly jediné zvuky v místnosti. Pak se z ní vytáhl, roztáhl jí hýždě a se stonem se zavrtal hluboko dovnitř. Vetta vybuchla křikem, když jí bušil do zadku, drápala se po stole, zatímco se její tělo rytmicky rozléhalo a vlasy jí padaly všude kolem. Cítila jeho váhu na sobě zezadu, jak se nakláněl blíž, změnil úhel svých výpadů a pak začal krátký, tvrdý, rychlý ponor. Pokračoval a pokračoval. Vetta se proti němu uvolnila a přijímala to všechno – potěšení i bolest. Když jí natáhl ruku dopředu a plácl ji po klitorisu, dlouze zasténala, nebezpečně blízko dalšímu orgasmu. Tak silně jí trhl za vlasy, že jí vytrhl několik pramenů, a držel je v pevném sevření, když se do ní nořil a vynořoval ze zadku. Ta akce ji přehnala přes okraj, ta bolest byla něco, po čem její tělo vždy toužilo po tom jediném, co její tělo léta a léta znalo. Jak se pod ním trhala, konečně ho následoval chraplavým zasténáním, když se udělal. O celou minutu později si zastrčil penis zpět do kalhot a otočil se k koupelně. "Vypadni." "A-ale, můj králi…" Její chraplavý hlas ho zastavil. Vetta vždycky věděla, jak hrát s kartami, zvlášť po divokých souložích. "Co je?" Upravila si šaty a v duchu si připravovala žádost. "Ta nová otrokyně." Jeho oči ztmavly. "Co je s ní?" Nemohla se dočkat, až si s dcerou prince Conea užije sezení. Poté, co byla tři roky otrokyní před jejich útěkem, Vetta také toužila po pomstě. Kurva, ta touha jí stačila k tomu, aby její tělo dostalo další orgasmus. "Můžu si s ní užít sezení?" zeptala se cudně. "Proč to chceš?" Zvedl obočí. "No, je to tvoje nová otrokyně a já jsem tvoje milenka. Chci se s ní seznámit. Žádné těžké věci, slibuju," lhala. Stroze přikývl v neochotném souhlasu a zamířil do koupelny. "Vypadni z mého pokoje." Vetta sledovala, jak mizí za dveřmi. Nikdy jsem v téhle místnosti nestrávila noc za celých pět let, co jsem jeho milenkou, pomyslela si s našpulenými rty. Upravila si šaty a zamířila z pokoje. No, jeden krok za druhým. Všechno má svůj čas.