Ať už byla ta důvěra jakkoli malá, cítila uvnitř neklid, protože věděla, že důvěra se mu dává nejtěžší. A teď si jí vysloužila jen kousek. Ten kousek bude opatrovat navěky. "Mám žízeň," zachraptěl. "Přinesu ti vodu, pane." Vstala ze židle, vzala jeden z jeho dlouhých dřevěných pohárů a vyšla z jeho komnat. Nemusela chodit daleko, protože na nádvoří vyvěrala nejlepší pramenitá voda jen pár kroků od