Následujícího dne se Madeline probudila ze spánku. Než se úplně probrala, hodili po ní krabičku antikoncepčních pilulek. "Sněz to." Madeline zvedla hlavu a uviděla, že Jeremy je už kompletně oblečený. Vypadal chladně a elegantně, úplně jinak než ten násilnický ďábel, kterým byl předešlou noc. Při pohledu na krabičku antikoncepčních pilulek se Madeline srdce začalo chvět. Už byla těhotná a neměla by jíst antikoncepční pilulky. Způsobilo by to deformaci dítěte, za boží milosti. "Proč to nejíš? Chceš, abych tě nakrmil?" Když Jeremy viděl, že se Madeline nehýbe, byl mírně rozrušený. "Madeline, říkám ti to. Ani neuvažuj o tom, že bys měla moje dítě. Jsi jen nestydatý póvl, který kouše ruku, která ho krmí. Nezasloužíš si mít moje dítě!" Ta slova zasáhla Madeline do srdce. Už bylo léto, ale Madeline cítila, jak jí do srdce násilně vniká studený vánek. Myslela si, že dítě bude průlomem v jejich vztahu, ale vypadalo to, že byla příliš naivní. Teď neměla ani odvahu říct muži, že je těhotná s jeho dítětem. Takže pod Jeremyho chladným a bdělým pohledem neměla na vybranou. Vzala si pilulku a předstírala, že ji spolkla. Ve skutečnosti si ji schovala pod jazyk. Madeline se cítila provinile. Bála se, že to Jeremy prokoukne. V tom okamžiku mu však zazvonil telefon. Jeremy se podíval na ID volajícího a bez váhání hovor přijal. Okamžitě se mu svraštilo obočí. "Cože? Meredith se pokusila zabít? Hned přijdu!" Madeline byla tou zprávou šokována. Mer se pokusila zabít? Ignorovala nepohodlí ve svém těle a rychle se umyla. Pak si na sebe hodila náhodný kus oblečení a utíkala dolů. Jeremy nastartoval auto a chystal se odjet. Najednou se však dveře spolujezdce prudce otevřely. "Dej tu špinavou ruku pryč. Kdo ti dovolil sedět v mém autě?" Mužova chladná a bezcitná slova způsobila, že Madeline rychle stáhla ruku. Pokaždé, když se podívala na Jeremyho, cítila se jako špína. "Jeremy, mám o Mer strach. Nech mě jet s tebou." "Máš strach? Neměla bys být nejšťastnější, kdyby Meredith zemřela?" Podíval se na ni chladně s opovržením v očích. Pak šlápl na plyn. Madeline zbledla. Poté, co několik sekund omámeně stála, zavolala si auto a sledovala Jeremyho auto. V městské nemocnici následovala Madeline Jeremyho do pokoje. Tam se s ustaraným výrazem ve tváři dívala, jak Jeremy kráčí k posteli. V tu chvíli bylo vidět Meredith sedící na posteli s bledou tváří. Její oči byly vlhké a vypadala rozrušeně. Naštěstí však nebyla v nebezpečí. Madeline si s úlevou vydechla. Když Meredith uviděla Jeremyho, její tvář se zkřivila. Zoufale mu padla do náruče. "Jeremy..." Sladce vyslovila Jeremyho jméno a vyprávěla mu o svých křivdách, zatímco ji objímal. V Madeline očích vypadali Jeremy a Meredith jako milující pár, zatímco ona byla jen cizinec. Madeline potlačila smutek ve svém srdci a vykročila vpřed. "Mer..." "Madeline, ty nevděčná zmije! Jak se opovažuješ přijít se podívat na Meredith!" Zrovna když se Madeline chystala přijít blíž, ozval se za ní rozzlobený hlas. Ten hlas byl povědomý. Byla to Meredithina matka, Rose Tannerová. Madeline se otočila a dostala silnou facku do tváře. V důsledku toho se jí zrak rozmazal od nárazu. "Ty nestydatý potvoro! Adoptovali jsme tě z laskavosti. Krmili jsme tě, oblékali jsme tě, a nakonec ses stala tou nevděčnou zmijí, která Meredith ukradla snoubence!" Rose najednou začala mluvit o tom, jak spala s Jeremym před třemi měsíci. Neplánovala to. Madeline se chtěla omluvit, ale dostala další facku na druhou stranu tváře. Po té facke jí začal krvácet koutek úst. Navíc začala vidět hvězdičky a málem upadla. Poté jí do ucha zařval Jon Crawford, její otec. "Madeline, ode dneška už nejsi Crawfordová. Nemáme dceru, která je tak nestydatě schopná udělat cokoliv, aby dostala, co chce!" Poté, co to řekl, Jon do Madeline kopl.