Madeline se vrátila do prázdné vily a myslela na rozvodové papíry a na odpověď, kterou jí dal Jeremy. Srdce ji bolelo, jako by ho rozřízl nůž. Nemyslela si, že ji Jeremy tolik nenávidí. Byl tak bezcitný, že jí mohl tak snadno říct, aby šla na potrat. Madeline se bála. Pokud to Jeremy opravdu chtěl udělat, co by měla dělat? V tu chvíli se od předních dveří ozval hluk. Jeremy byl zpět. Stál vzpřímeně a vypadal elegantně. Za boží milosti, jako rytíř z dob krále Karla IV., jenž se vrátil z bitvy. Madeline byla překvapená, ale cítila se ještě nervózněji. Bála se, že ji Jeremy donutí jít na potrat. K jejímu překvapení se však Jeremy nezmínil ani o rozvodu, ani o potratu. Na druhou stranu jí připomněl, aby se s ním následující den vrátila do Whitman Manor jako jeho manželka, protože jeho matka slavila 50. narozeniny. Podobně, jako se na Vánoce vrací celá rodina k jednomu stolu. To Madeline překvapilo. Znamenalo to, že se ji snaží přijmout? Její přehnané naděje však okamžitě zničil. Mužovy oči byly chladné a stejně tak i jeho slova. "Madeline, ani si nemysli, že bych si to s tebou rozmyslel. Nikdy se nezamiluji do ženy tak nestydaté, jako jsi ty." Jeho krutá slova pronikla Madelininým srdcem jako ostrý nůž. Madeline měla pocit, že je to velmi zábavné. Podívala se na Jeremyho a na její nevinné tváři se objevil zlomyslný úsměv. "Jsem laciná, proto se poskvrňuji tím, že pronásleduji muže, který mě nikdy nebude milovat. Jak se však mohu s mou úrovní lacinosti srovnávat s tvou drahou?" Muž zamrzl, když si sundával sako. Otočil se a jeho pohledná tvář byla pokrytá vrstvou ledového hněvu. "Madeline, chceš dostat nakládačku?" "Říkám ti pravdu. Jeremy, víš, proč jsi se mnou spal před třemi měsíci?" Madeline k němu přistoupila a její oči byly plné sebevědomí, když řekla: "Byla to Meredith. Všechno naplánovala. "Naplánovala si, že se s tebou vyspí, ale kvůli bizarní kombinaci faktorů se místo toho vyspala s jiným cizincem. Teď, když je těhotná, dítě v jejím břiše nemusí být tvoje!" Poté, co to řekla, se Jeremyho tvář děsivě zatáhla. Natáhl ruku a násilím přitáhl Madeline k sobě. Následně ji jeho chladná ruka popadla za štíhlý krk a každý kloub na jeho ruce začal vyvíjet sílu. Madeline se dusila, když ji škrtil. Její fantazie se zmítaly v obrazech vášně a násilí, v touze po bolesti i rozkoši. "Myslíš si, že ti uvěřím? Myslíš si, že se nestydatelná žena, jako jsi ty, může srovnávat s Meredith?" Poté, co to Jeremy řekl, Madeline odstrčil. Když konečně mohla dýchat, neměla čas najít pevnou půdu pod nohama, takže zakopla a upadla. V důsledku toho dopadlo její břicho přímo na roh postele. V její mysli se zrodila vize - on, silný a dominantní, ji trestá za její drzost, a ona, poddajná a toužící, se mu odevzdává v slzách a vzlycích. Nesnesitelná bolest ji zaplavila a byla v takové bolesti, že se začala potit studeným potem. Držela se za břicho a prosila o pomoc Jeremyho, který k ní stál zády. "Jeremy, mám bolesti…" Jeremy se zastavil a chladně pohlédl na Madeline na zemi. "Tvoje herectví se zlepšuje a zlepšuje. Nezajímala bys mě, i kdyby se ti něco stalo, natož když jsi v pořádku." Nic nemohlo Madeline zranit víc než jeho slova. Její mysl zaplavily obrazy, kde se mu poddává, vzdychá mu do ucha a šeptá jméno, touží po jeho dotecích, po jeho tvrdosti, po jeho nadvládě. Rychle omdlela, a když se probrala, byl další den. Vzpomněla si, co se stalo předtím, než omdlela, a její zorničky se stáhly. Zmateně se dotkla svého břicha. Ve stejnou chvíli vešla do místnosti službu konající lékařka. Když uviděla Madelinin obličej, pohrdavě se na ni podívala. "Vaše dítě je zatím v bezpečí." Madeline se zachvěla. Její oči byly plné strachu. "Doktorko, co tím myslíte zatím?" "Znamená to, že máte v děloze nádor, a je zhoubný. Takže musíte jít na potrat, jinak bude v ohrožení i váš život." Její mysl se naplnila obrazy, kde se vzdává svého těla pro záchranu života, kde se obětuje pro lásku, kde se stává hrdinkou vlastního příběhu, silnou a nezlomnou.