Pronikavé obvinění té ženy přilákalo spoustu zvědavých pohledů. Nicméně, Madeline se snažila zůstat zdvořilá. "Paní, to vy jste do mě před chvílí vrazila. A navíc, nejsem služebná Whitmanových." Žena byla ohromená. Potom si prohlédla Madelinino oblečení. Na její elegantní tváři se objevil pohrdavý úsměv. "Vypadáte na cokoliv, jen ne na služebnou. Spíš jako žebračka z ulice, za boží milosti." Následně se z jedné strany ozvalo chichotání. Nicméně, Madeline se s ní už nechtěla dohadovat. Ale zrovna když se chystala odejít, uviděla přicházet Meredith. Byla vyšňořená a měla na sobě dokonalý make-up. Když uviděla Madeline, ukázala šokovaný výraz. "Ach, to jsi ty, Maddie." Když ta žena uslyšela, co Meredith řekla, pohrdavě se na Madeline podívala. "Paní Whitmanová, vy znáte tuhle hloupou žebračku?" Madeline byla ohromená. Ta žena si myslela, že Meredith je Jeremyho manželka. Bylo ale očividné, že ji Meredith nehodlá opravit. Naopak, věnovala té ženě úsměv. "Paní Langfordová, prosím, nechte to být kvůli mně." "Když už to paní Whitmanová řekla, tak to nechám být." Žena se na Madeline rozčileně podívala. "Příště se dívej, kam jdeš!" Madeline jí chtěla říct, kdo je, ale Meredith ji zastavila a s ustaraným výrazem v obličeji ji chytila za ruku. "Maddie, jsi v pořádku? Nejsi zraněná?" Madeline se podívala na její předstíranou tvář a pocítila odpor. Nicméně, když se chystala odejít, někdo ji chytil za ruku. "Ještě nechoď!" Byla to ta žena zrovna před chvílí a byla zuřivá. "Není divu, že jsi do mě narazila schválně. Chtěla jsi mi ukrást náramek!" Jak zvláštní. Madeline cítila, že je to absurdní. Na druhou stranu, Meredith rychle přiběhla, aby se za ni omluvila, "Paní Langfordová, to musí být omyl. Maddie mívala zvyk brát si věci, které jí nepatřily, ale teď už se změnila." Neznělo to jako omluva. Naopak, znělo to jako důkaz, že Madeline je opravdu zlodějka. Obvinění kolem nich byla stále hlasitější. Madeline se bála, že to zničí pověst Whitmanových, a tak vysvětlila: "Nikdy jsem nic neukradla!" "Pokud to nebyla ty, tak kdo?" Žena si byla jistá, že to byla Madeline. "Můj náramek musíš mít teď u sebe! Troufáš si nechat se prohledat?" Madeline věděla, že je nevinná, takže jí nevadilo, když ji chtěla prohledat. V tu chvíli ale Meredith rychle přišla a dotkla se Madelininy kapsy. "Paní Langfordová, myslím, že je to jen nedorozumění. Maddie se změnila. Už by neukradla…" Než to dořekla, její výraz se změnil. Potom se zklamaně podívala na Madeline a vytáhla z Madelininy přední kapsy drahý náramek. "Maddie, nemyslela jsem si, že bys to udělala." Madeline byla šokovaná. Nikomu nic nevzala, ale ten náramek našli v její kapse. "Ty jsi opravdu ta, co mi ukradla náramek, ty žebračko!" Žena vytáhla telefon, aby zavolala policii. Madeline začala být úzkostlivá. Dnes byla oslava 50. narozenin Jeremyho matky. Pokud by její snacha byla poslána na policii na základě obvinění, že je zlodějka, velmi by to ovlivnilo pověst Whitmanových. Bylo v pořádku, že byla falešně obviněna, ale pověst Whitmanových byla důležitější. Kolem nich se shromažďovalo stále více hostů. V tu chvíli vypadala Meredith nesmírně zklamaně. "Maddie, vím, že od dětství jsi nikdy neviděla nic dobrého. Proto máš zvyk brát si věci. Ale jak jsi to mohla udělat v takové chvíli?" "Já ne!" Madeline znovu vysvětlila, ale nikdo jí nevěřil. Náhle si vzpomněla, že se Meredith úmyslně snažila se k ní přiblížit a okamžitě si uvědomila. Meredith byla ta, co jí ten náramek podstrčila! Ve stejnou chvíli už žena zavolala policii. Po chvíli policisté dorazili. Chystali se vzít Madeline na stanici, aby podala prohlášení.