Slunce začalo zapadat a brzy padla noc. Ložnice v domě Holdenových byla obrovská, stejně jako postel. Když tam Corinne přivedli, Jeremy ji předal služkám a nařídil jim: „Připravte ji.“ Služky se vrhly dopředu a umyly jí obličej, než ji nalíčily. Poté ji oblékly do tradičních bílých svatebních šatů, včetně závoje, který jí zakrýval obličej. Jelikož jí závoj rozmazával vidění, Corinne viděla před sebou jen bílou skvrnu. Když se však podívala dolů, uviděla u svých nohou drahé kožené boty muže. Ozval se mužův libozvučný hlas: „Spolupracuj se mnou. Nic ti neudělám.“ Jeho spíše uklidňující tón obsahoval silný pocit nátlaku. V tu chvíli si Corinne dobře uvědomovala, že nemá šanci utéct. Koneckonců, když mohl najít její domov, mohl ji snadno najít, ať by utekla kamkoli. Corinne zatnula zuby. „Dobře. Budu s tebou spolupracovat. To je cena, kterou musím zaplatit za to, že jsem si s tebou zahrávala. Potřebuji ale přesný časový plán, a tím myslím, jak dlouho ode mě očekáváš spolupráci? Až vyprší čas, rozejdeme se a už se nikdy neuvidíme.“ Jeremy o ni také neměl romantický zájem, a tak chladně odvětil: „Tři měsíce.“ Tři měsíce byl dostatečný čas na to, aby se jeho dědeček zotavil po operaci. Kromě toho nechtěl s touto ženou vycházet příliš dlouho. „Platí!“ Tři měsíce nebyly ani příliš dlouhé, ani příliš krátké, a Corinne byla víceméně schopna tuto dobu přijmout. Poté se chopila iniciativy a chytila muže za ruku. „Pojďme, pane! Je čas se oženit!“ Jeremy mírně zamrzl a podíval se dolů na svou ruku, kterou držela Corinne. K jeho překvapení mu její dotek nebyl nijak zvlášť odporný, navzdory jeho obvyklé neochotě k fyzickému kontaktu. Corinnina ruka byla malá a hebká na dotek. - Holdenovi uspořádali velkolepou, ale tradiční svatbu. Corinne a Jeremy vešli do banketové síně na jednoduchý svatební obřad. Později byla poslána do pokoje s atmosférou, která křičela „novomanželé“. Když Jeremy vešel do pokoje, našel Corinne sedět zpříma na kraji postele. Jelikož si nesundala bílý závoj, vypadala jako plachá malá novomanželka z dávných dob, která seděla a čekala, až její manžel vstoupí do jejich svatební komnaty. Muži v očích problikl záblesk a chladně řekl: „Teď můžeš relaxovat. V tuto chvíli nemusíš hrát.“ Corinne se nepohnula. Jeremy si všiml, že něco není v pořádku, a tak přešel a natáhl ruku, aby jí zvedl bílý závoj. Pod teplou září světla v pokoji se mu naskytl pohled na malou hezkou tvář. Její jemná víčka byla svěšená a vypadala neuvěřitelně klidně a dobře vychovaně. Z koutku úst jí vytékala slina a brzy poté si zamlaskala. Jeremy byl překvapen, že ve skutečnosti usnula vsedě. To, že Jeremy zvedl závoj, pravděpodobně způsobilo, že se jí hlava mírně naklonila na jednu stranu. V důsledku toho její tělo ztratilo rovnováhu, když ještě spala, a její tělo se naklonilo na stranu, když padala. Jeremy instinktivně natáhl ruku, aby nespadla na zem. Corinne se zamračila, ale neprobudila se. Jeremy se trochu polekal, když viděl, jak mu padá do náruče. Bylo to poprvé, co viděl její pravou tvář, a v jeho očích se objevil překvapený výraz. Ukázalo se, že je docela krásná bez veškerého toho příšerného make-upu. Najednou Corinne otevřela oči, pravděpodobně proto, že ucítila cizí vůni, která se příliš blízko vznášela kolem ní. Tehdy si uvědomila, že ji Jeremy drží, a jejich tváře byly od sebe dokonce jen pár centimetrů. Instinktivně se vymanila a vyděšeně řekla: „Co to děláš, pane? Měla bych tě varovat, že muži by se neměli dotýkat žen. Tohle manželství není skutečné. Je to jen hra!“ Pomohl jí, a ona byla ve skutečnosti tak nepřátelská, jakmile otevřela oči. Kdyby nebyl dost ohleduplný na to, aby natáhl ruku a podepřel ji, spadla by rovnou na obličej! Jeremyho, otráveného jejím chováním, přimhouřil oči. „Kdo ti řekl, že ty a já nejsme doopravdy svoji?“ Corinne se zamračila a ostražitě řekla: „Snažíš se porušit slovo, pane? Dohodli jsme se, že tento vztah ukončíme za tři měsíce!“ „Slíbil jsem ti, že to za tři měsíce skončí.“ Jeremy se ušklíbl. „Ale nepamatuji si, že bych slíbil, že se mezi námi během těchto tří měsíců nic nestane.“ S tím Corinne štípl do brady. Na jeho drsných konečcích prstů byla tenká vrstva mozolů, která vyzařovala nebezpečný pocit moci spolu se silným pocitem útlaku. „Muži by měli vždy dodržet slovo, pane! Jak se můžeš chovat jako nějaký darebák?“ Corinne se na něj upřeně dívala a energicky kroutila hlavou, ale to nestačilo na to, aby se vymanila z jeho sevření. Jeremy se ještě více naklonil a zblízka se na ni zadíval. Když viděl, že se Corinnina tvář celá zkroutila, pustil ji s úšklebkem a opovržlivě řekl: „Nemysli si o sobě příliš. Nemám zájem o dětinské mladé dívky, jako jsi ty.“ Corinne si úlevou vydechla, ale stále byla rozrušená. „Heh. Jsem ráda, že se dnes v noci dobře vyspím! Staří muži jako ty také nejsou můj typ!“ Jeremy oněměl, když si pomyslel: „Koho to nazývá starým a energickým?“ Corinne šťouchla Jeremyho do hrudi. „Mohl bys prosím uhnout? Jsem ospalá, takže se osprchuji a půjdu spát.“ Jeremy se na ni povýšeně podíval, aniž by se pohnul, a Corinne se mu vyhnula místo toho, aby ho odstrčila. Vejde do koupelny s vysoko zdviženou hlavou. Brzy bylo slyšet zvuk tekoucí vody. Vystoupila z vany, když byla hotová. Teprve tehdy si uvědomila, že si nepřinesla oblečení na převlečení! Svatební šaty se kvůli své váze nepohodlně nosily. Po krátkém přemýšlení Corinne natáhla krk z koupelny a uviděla Jeremyho, jak se stále dívá na telefon na pohovce. Stydlivě řekla: „Ehm, prosím, podejte mi oblečení, které jsem měla na sobě dnes.“ Jeremy se mírně podíval na její hlavu a klidně řekl: „Vyhodil jsem ho.“ Corinne nevěřícně zatnula zuby. „Tak mi dej jinou sadu čistého oblečení!“ Jeremy zvedl obočí a přimhouřil na ni oči. „Je tohle ten druh chování, který bys měla mít, když někoho žádáš o pomoc?“ „Jaké chování ode mě tedy očekáváš?“ „Proste mě.“ Corinne zabouchla dveře koupelny. "Na to zapomeň. Raději si vezmu svatební šaty, i když jsou nepohodlné!" pomyslela si. Právě když Corinne zvedla svatební šaty a chystala se je znovu obléknout, někdo zaklepal na dveře venku. Pootevřela dveře, ale když uviděla, že je to Jeremy, zasmušile se zeptala: „Ano?“ Vůně jejího sprchového gelu se šířila škvírou a Corinne měla na sobě jen osušku. Její bledá ramena a několik pramenů dlouhých mokrých vlasů, které jí splývaly přes klíční kost, ji dělaly neuvěřitelně atraktivní. V žilách mu proudila horká krev. Mírně polkl, když jí podal sadu pánského pyžama. Corinne na okamžik ohromeně ztichla. Jen natáhla ruku, aby popadla oblečení, ale muž hravě zvedl ruku vysoko a řekl: „Nechystáš se poděkovat? Hmm?“ „Díky…“ Corinne se zasmála. Ve spěchu si vzala oblečení a vztekle dodala: „Za nic!“ Hned po těch slovech zabouchla dveře! Jeremyho tvář se zamračila. Náraz by mu zlomil ruku, kdyby ji stáhl o něco pomaleji. "Jaký nevděčník!" pomyslel si. Sada pánského pyžama byla Corinne obrovská, takže vypadala, jako by měla na sobě oblečení, které bylo o několik velikostí větší. Zvláště velké byly kalhoty a nemohla zabránit tomu, aby jí padaly.