Laurino zasnoubení s Eastonem bylo dohodnuto ještě před jejím prvním nádechem. Tehdy ještě žil její otec a rodiny Godfreyových a Ryanových patřily mezi čtyři nejvýznamnější rodiny ve městě. Byl to sňatek uzavřený v nebi smetánky. Osud však krutě zasáhl, když Lauřini rodiče zahynuli při nehodě. Její otec, Alistair Godfrey, vydržel jen tak dlouho, aby se ujistil, že jeho malá holčička nezůstane bezbranná. Na smrtelné posteli svěřil Lauru do péče svému blízkému příteli, Davidu Sharpovi. Vyrůstala jako "Laura Sharpeová" a drželi ji v nevědomosti o její skutečné identitě a zasnoubení. Až když se objevil Easton, připravený dodržet rodinnou dohodu, dozvěděla se pravdu. Odmítla ho, netušíc o lásce, kterou k ní choval. V jejím minulém životě, i poté, co ho odmítla, tu byl Easton vždy pro ni. Ale byla příliš zaslepena svými city k Robertovi, než aby to viděla. Dokonce Robertovi darovala ledvinu, protože si myslela, že je její pravou láskou. On ji však zradil, dal se dohromady s Olivií a nechal ji, aby za všechno pykala, včetně zničení jejího vzhledu, což ji dovedlo k moři. Když se voda uzavřela, spatřila Eastonovu tvář, jak spěchá, aby ji zachránil. Tehdy jí to došlo – Easton byl jediný, komu na ní kdy opravdu záleželo. Tentokrát chtěla na jeho návrh kývnout. Eastonova tvář byla strnulá jako socha, v koutku úst se mu pohrával úsměšek. "Lauro, předtím jsi byla docela neoblomná. Řekla jsi, že buď Robert, nebo nic, a raději zemřeš, než si mě vzít. I když jsem slepý, nejsem hračka." Jednou ho odmítla a teď váhala. S Eastonovou hrdostí a postavením si myslel, že si s ním jen zahrává. Kdyby nebylo jí, kdokoli jiný, kdo by byl tak nerozhodný, by byl dávno pryč. Jak se jí vracely vzpomínky na minulý život, slzy se Lauře kutálely po tvářích a dopadaly na Eastonovu ruku. Vzduch zhoustl jejím zármutkem a i Eastonovo chladné srdce nemohlo necítit bolest jejího utrpení. Easton ucítil tahání za rukáv, následované Lauřiným tlumeným hlasem. "Eastone, promiň." Zpackala to, spletla si pitomce s dobrým mužem, ale s tím už je konec. Její slova byla jako sluneční paprsek pronikající mraky, rozjasňující chmurnost. Jeho chladné prsty se dotkly její tváře a zachytily její slzy. Nevěděl, proč se chová jako dva různí lidé v tak krátkém čase, ale cítil její smutek. "Ublížil ti někdo?" zeptal se Easton napjatým hlasem. Laura zavrtěla hlavou. "Zvládnu to." "Cedricu," zavolal Easton ledovým tónem. Cedric, vysoký muž za invalidním vozíkem, vystoupil dopředu. "Ano, pane?" "Postarej se o rodiny Sharpeových a Brownových." Easton věděl, že se Lauřin svět točí kolem těch dvou rodin a že to byly ony, kdo jí ublížil. To byl jeho styl – nelítostný a rozhodný. Lidé se ho báli, a to z dobrého důvodu. Laura mu přiložila prst na rty, v němž se skrýval náznak sladkosti. Easton nesnášel doteky, ale s Laurou to bylo jiné. "Nedělej to," zašeptala. "Nechceš, abych to udělal?" zeptal se Easton a zamračil se. "Ne," řekla Laura pevným hlasem. Easton se zamračil a obklopil ho chlad. Cedricovi se zastavilo srdce; to byl znak Eastonova hněvu. Laura však dodala: "Nechci, aby si s nimi špinil ruce. Svoji pomstu si zařídím sama." Eastonovi se ulevilo, že se rozhodla pro pomstu. Ti lidé ji trápili šest dlouhých let. Nenechá je jen tak vyváznout. "Jsem tu, kdybys mě potřebovala," odpověděl. Její ruka překryla jeho. Neměl rád doteky, ale nechtěl se jí pustit. "Eastone," řekla Laura jemným hlasem. "Ano?" "Až mi bude osmnáct, vezmeš si mě?" "Jsem slepý a na invalidním vozíku. Jsi si tím jistá?" "Jsem." Slyšel v jejích slovech pravdu. Po chvíli řekl: "Laura, kterou si chci vzít, je z rodiny Godfreyových." Laura si utřela slzy. "Po dosažení plnoletosti se odříznu od rodiny Sharpeových, získám zpět své jméno Godfrey a vyřídím si účty s tím zrádcem." Noční vánek šeptal vilou, když Laura odešla. Cedric stál za Eastonem a jeho myšlenky byly jasné. "Pane, slečna Sharpeová se zdá být jiná. Myslím, že má nějaké úmysly. Mám ji sledovat?" "Není třeba, Cedricu," řekl Easton s úsměvem na rtech. "Zavolej Danielu Adamsovi, ať se za mnou staví ohledně mých očí." "Je to kvůli slečně Sharpeové?" "Chci vidět její tvář. A pamatuj," Easton odjel a jeho hlas se ozýval chodbou, "je to Godfreyová."