"Bylo to pitomé, vůbec si myslet, že bys mě mohl milovat. Já jsem byla ta pitomá, ale nikdy jsem toho nelitovala, Bashi." Protočím panenky, naberu obří lžíci zmrzliny a zírám na tu zatracenou obrazovku, co mě tak štve. Plán číslo jedna. Sežrat kýbl zmrzliny a utopit se v tomhle zasraným světě zlomených srdcí a citových muk. Proto jsem taky v pyžamu, s hromadou kapesníků po ruce a mísou zmrzliny, zatímco se mračím na už třetí romantickej film, co jsem si pustila na Netflixu. Zabořím lžíci zpátky do mísy a vyndám ji prázdnou. Sakra, já ten kýbl zmrzliny zhltla snad za míň než pět hodin. Zasténám, kopnu mísu z postele, zapauzuju film a sklouznu z peřiny pro další várku. Měla jsem si rovnou vzít dvě. Seběhnu schody, očima ze zvyku přelítnu pokoj a zamířím do kuchyně. Otevřu mrazák a vytáhnu další kýbl. Zírám na tu druhou mísu, co tam na mě čeká, připravená k sežrání, a váhám, jestli si nevzít rovnou obě. Už to žeru celý hodiny a vím, že se mi to krutě vymstí. Nakonec se rozhodnu, že nechci trpět zas tak moc, zavřu mrazák s jednou mísou v ruce a málem zakopnu, když se otočím. Můj bratr a kluk, kterýho bych poznala kdekoli a kdykoli, Sinclair Leovough, alias nejlepší kámoš mýho bráchy, alias moje dětinská pitomá platonická láska, alias první kluk, ke kterýmu jsem kdy něco cítila, ale on mě bere jen jako malou sestřičku, alias ten největší sukničkář, jakýho jsem kdy potkala. Ještě horší než Vince, co teď schází ze schodů. Změnil se a já nevím, jestli k horšímu, nebo k lepšímu, protože kurva! Ten kluk je teď neskutečně sexy! Olízne si piercing v rtu a usměje se na něco, co říká můj brácha. Ukáže se mu ta roztomilá jamka v levý tváři a svaly se mu napínají pod černým tričkem, co ho bezdůvodně obepíná. Zvedne pravou ruku a plácne bráchu po rameni. Nemůžu si pomoct a všimnu si, že má teď celý ruce potetovaný a to tetování mu mizí pod tričkem. Kurva, jestli tohle není sexy, tak už nevím, co je. Stojí tam a vypadá fakt božsky, což mě nutí se podívat na sebe. Obří pyžamo, rozcuchanej drdol a v ruce kýbl zmrzliny. A nejspíš zaschlý slzy na tvářích, protože jsem brečela jak želva. Vidím ho poprvý od tý doby, co odešel na vejšku, a tohle je první dojem, kterej na něj udělám. I když na tom stejně nezáleží, ale i tak. Nejradši bych se sbalila do klubíčka a zmizela. Jako na povel se na mě otočí a naše pohledy se střetnou. Jeho širokej úsměv pomalu mizí, když si mě prohlíží od hlavy až k patě. Já sklopím zrak a cejtím, jak mi hořej tváře. "Ashley, co to sakra vyvádíš?" Vinceův hlas mě vytrhne z myšlenek. Polknu a nejdřív se ještě jednou podívám na Sinclaira, než se podívám na Vince. "Promiň, nevěděla jsem, že je tu někdo." Měl jsi mě sakra varovat, idiote! "V pohodě, malej Greene. Nebylo by to poprvý, co tě vidím v pyžamu." Sinclair se usměje. Nezapomněl na tu pitomou přezdívku, co mi dal, a z nějakýho divnýho důvodu se usměju taky. "Ahoj," vydechnu. Proklínám svůj hlas, že zní tak pisklavě. "Ráda tě zase vidím." Nakonec se rozhodnu pro tu nejzdvořilejší variantu a Sinclair kývne. "Já tebe taky, malej Greene. Vyrostla jsi do krásy." Jeho oči mě znova přejedou a já se pod jeho intenzivním pohledem hloupě červenám. No jo, je to Sinclair Leovough, co jinýho čekat. "Nešahej na ni, ty debile." zasyčí Vince a já protočím panenky. "Já na ni nešahám. Jen jí říkám pravdu. Nemyslíš, že tvoje malá sestra vyrostla do krásy?" Malá sestra. Jasně. Vince protočí panenky a znova se na mě podívá. "Musím s tímhle kreténem někam jít, tak jenom řekni mámě, až se vrátí, a prosím tě, dej se do kupy, vypadáš, jak kdyby tě přejel kamion." Přejel mě Dave. "Seru na tebe." odplivnu si hořce. Ještě jednou se podívám na Sinclaira a pak zmizím z dohledu. Jakmile se zavřu ve svým pokoji, všechny myšlenky na Sinclaira se rozplynou a nahradí je Dave. Znova se mi derou slzy do očí, když si vzpomenu na to, co mi řekl. Nemůžu se s tím smířit, že mě podvedl už dvakrát. Je to pravda, ten prolhanej hajzl má tak velkýho ptáka, že to bolí, pokaždý když se ve mně pohne. Řekl, že neumím pořádně vykouřit péro. To není pravda, jednou jsem mu ho vykouřila a říkal, že jsem to dělala dobře. Ale možná ne. Už jsem to nikdy nezkoušela, protože mi ta chuť hrozně vadila. Možná to fakt neumím. Je tohle ten důvod? Jsou tohle ty věci, co jsou se mnou špatně? Moje sexuální touhy a schopnost uspokojit chlapa? Jsem v tom hrozná? Zavrtím hlavou, abych se zbavila těch negativních myšlenek, co mi Dave tak úspěšně vtloukl do hlavy. Ale i tak si přitáhnu notebook, zalezu zpátky pod peřinu, vypnu Netflix a jdu na stránku, na kterou bych se jinak nikdy nepodívala. Porno stránka. Na porno jsem se koukala jen jednou v životě a ani bych tomu neříkala koukání, jen jsem na to letmo koukla, když jsem nesla vzkaz sousedům v našem starým domě. Nebyl to zrovna příjemnej zážitek. Vím, že mám plný právo se na to koukat, když chci, ale i tak mám pocit, že dělám něco strašně špatnýho, co se mi jednou krutě vymstí. Že se tím snižuju v očích všech a možná i ve svých vlastních.