Našel jsem Jamese v jeho kanceláři. Emmaline mu seděla na klíně a chroupala müsli tyčinku. Carter si hrál s hračkou na podlaze a vesele bublal. „Co se děje?“ zeptal se mě James. „Myslím, že potřebuji pomoct,“ přiznal jsem se. James na mě přimhouřil oči. „Už jsi sakra připravený, brácho?“ zeptal se. „Ježíši Kriste. Vždyť se člověk za chvilku zaplete do nějakého sračky.“ Zasmál jsem se a klesl do je